Kolik je místa na odpad na dně moří?
Celé lidstvo, celá planeta má problém s odpadem. Kam s ním? Přitom tu máme naprosto nevyužité prostory, jejichž objem by stačil na všechny skládky světa. Příkladem budiž Atlantský oceán. Jeho průměrná hloubka je 3332 metrů. Velká část z toho jsou naprosto zbytečné a nevyužitelné metry.
K čemu nám je taková hloubka? Taková zbytečná hloubka! Atlantik má rozlohu 106 500 000 km2. Převedeme-li to na metry čtvercové, je to 106 500 000 000 000 m2 (pokud si to dobře pamatuji ze školy). Když bychom snížili průměrnou hloubku Atlantiku o pouhých 10 metrů na 3322 metry, dostaneme skládku o objemu 1 065 000 000 000 000 m3. To by mohlo na pár let stačit, ne? Že má Atlantik o 10 metrů menší hloubku, to si nikdo ani nevšimne.
Kam s ní?
Asi do takové úvahy se pustilo brazilské námořnictvo, když nevědělo, co dělat s letadlovou lodí Sao Paolo, kterou rozjařeně koupila brazilská marína v roce 2000 z Francie, aby z ní udělala novou vlajkovou loď.
Abychom byli mocní...
FotoRob Schleiffert CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31870148
Sao Paolo
Na přelomu tisíciletí Brazilci kupovali z Francie vyřazenou letadlovku Foch. Ta byla na vodu spuštěna v roce 1959. Šlo tedy spíše o námořní muzeum než o bojovou sílu. Však taky nebyla drahá, Brazilcům stačil na koupi nové chlouby kufřík s 12 miliony USD. Bonusem byla sada náhradních dílu zdarma a dva barely speciální šedivé edice barvy AntiRezin.
Předpokládané náklady na renovaci nerenovovatelného byly 80 milionů USD. Ty se již ve státní pokladně nepodařilo nalézt.
Špatnej kauf
Jak šel čas, bylo jasné, že se nejednalo o dobrou koupi. A začalo se hledat, jak se vraku zbavit. 32 000 tun železa se podařilo udat v jednom tureckém šroťáku. Tak se Sao Paulo vydalo na domnělou poslední plavbu.
Do celé akce hodila vidle turecká vláda, která je proslulá svým ekologickým cítěním. Zjistila, co vše se na palubě nachází, například 9 tun rakovinotvorného azbestu, a zakázala Sao Paolu byť se jen přiblížit. Remorkér s letadlovkou ve vleku, se musel otočit zpět.
Na dně moří...
Jenomže… Ani brazilská vláda netoužila po tom, aby se ekologický sud s prachem vrátil domů. Trvalo 3 měsíce, než bylo nalezeno řešení.
Minulý týden byla loď poslána ke dnu v brazilských vodách. Do hloubky 5000 metrů, 350 km od pobřeží. Došlo k plánovanému a řízenému (ekologicky šetrnému) potopení. Likvidace byla provedena v bezpečné vzdálenosti od národních parků a chráněných území.
Takové jsou informace z tiskové zprávy brazilské vlády. Vypadá to, že prostor na odpad je a stačí ho jen smysluplně využít.
878
Související články
Mají být kotevní bóje v každé zátoce?
Mají být kotevní bóje v každé zátoce?
Další zátoka, kde se platí! Tak si stěžují zkušení jachtaři v Chorvatsku na kotevní bóje, které se šíří Jadranem jako COVID Evropu v roce 2020. Pojďme se ale na bóje podívat z více úhlů.
Jak je to s odpadem na jachtách
Odstraňování odpadů z jachet na moři dle přílohy V k úmluvě MARPOL 73/78
Z friťáku do nádrže. Kdy HVO zcela nahradí fosilní paliva?
Lodní doprava platí za velkého znečišťovatele životního prostředí. Podíl rekreačních lodí na celkovém objemu vypuštěných emisí skleníkových plynů v dopravě sice nedosahuje ani jednoho procenta, vzhledem k jejich minimálnímu společenskému přínosu je však ekologická stopa motorových lodí stále větším tématem i pro samotné loděnice. Jednou z cest, jak tuto stopu mírnit, je vývoj alternativních paliv. Jak je v tom sektor daleko?