Elektronická navigace
Honza Onheiser svým článkem o elektronické navigaci otevřel téma, ke kterému bych se také rád vyjádřil. Elektronická navigace dnes má bezesporu své místo na kurzech jachtingu, neb s telefonem v ruce v současné době pluje většina skipperů. Ale co s tím?
Startovní výstřel GPS
Pro rozšíření jachtingu mezi široké vrstvy bylo zprovoznění navigačního systému GPS klíčové. Systému GPS a z něho plynoucího vzniku mapových plotterů. Samotný systém GPS už byl neuvěřitelným krokem vpřed proti předchozím navigačním metodám. Stále ale vyžadoval práci s mapou, trojúhelníky a odpichovátkem. Pro někoho velmi složité. Pak přišly mapové plottery a jejich cena rychle zlidověla. Nakonec se dostaly i do mobilních telefonů. To byl výstřel na startu závodu, jehož cíl je v marínách celého světa. Dnes si může stoupnout za kormidlo každý, kdo na mobilu pozná znak lodičky a rozliší modrou od žluté. Trochu přeháním. Není to ale tolik.
Trošku zaostáváme
Příprava jachtařů a zkoušky způsobilosti za technickým pokrokem zaostávají. To tak bývá. V některých jiných zemích zaostávají méně než u nás, ale i to je normální. Dnes už bychom se však cestou doplnění osnov vydat měli, už není třeba se bát, že by to bylo uspěchané. A tak se dostáváme k otázce, co by se do osnov mělo dostat a co už je možné nechat na samostudiu.
Jak pracuje satelitní navigace
V první řadě si myslím, že by bylo dobré budoucím skipperům objasnit, jak systém GPS (a jiné systémy satelitní navigace, nadále budeme zkracovat na GPS) pracuje. Věřím, že mnozí z kurzantů na tom budou se znalostí principu lépe než já, ale určitě ne všichni. Mnozí stále věří, že nás systém GPS sleduje, že není důvod, proč by přes něj nešlo telefonovat, že funguje i v tunelu. Objasnění principu systému pomůže pochopit jeho limity.
Přesnost a geodetický systém
Jedním z limitů je přesnost. Přesnost systému GPS a přesnost kombinace GPS/mapový podklad. Zatímco přesnost systému GPS je po odstranění záměrné chyby mimořádně vysoká, u mapových podkladů to může být jinak. Zde vstupuje do hry geodetický systém, ve kterém jsou mapy zhotoveny. Bez vysvětlení této problematiky adept těžko pochopí, proč by lodička na mapě v mobilním telefonu nakonec mohla být někde jinde, než se zdá.
Rastrové a vektorové mapy
Dále je zde problematika rastrových a vektorových map. Pro bezpečnou plavbu je třeba vědět, že na vektorových mapách se některé detaily objevují až po zazoomování.
COG, SOG, DST, XTE...
Začínající skipper by měl také znát několik zkratek, které jsou v navigaci používané. Mezinárodní zkratky. Některé navigační přístroje sice umožňují přepnutí do češtiny, ale česky používané zkratky jsou naprosto nesrozumitelné a nemají souvislost se správnými českými navigačními termíny. Podezřívám je z užití nikým nekorigovaného googlepřekladu v době, kdy na tom byla umělá inteligence mnohem hůře než nyní. Zde bych nebazíroval na kvantitě, ale zvolil bych opravdu jen pár nejdůležitějších zkratek.
Čím se liší...
Dále se dostáváme k tomu, že údaje z GPS nebudou sedět s údaji od rychloměru a kompasu. Skipper by měl vědět proč. Zde se dostáváme k deklinaci, deviaci a snosu větrem a proudem. Tedy ke klasické terestrické navigaci.
Nastavení hloubkoměru
Důležitým prvkem je také znalost, jak nastavit správně hloubkoměr. Především na charterových lodích.
A samostudium
Co se týče samotné práce s navigačními plottery, tam už bych se příliš nepouštěl. Každý plotter je trochu jiný. Když s ním práci nezvládnu, je třeba sáhnout po manuálu. Kapitánský kurz tu není proto, aby učil pracovat s konkrétním plotterem, ale proto, abychom si uvědomili jeho limity a naučili se s nimi počítat.
Klasika, samozřejmě!
Výše uvedené ale neznamená, že bychom se neměli naučit pracovat s mapou, pravítkem a odpichovátkem. Zaprvé se nám to stále může hodit, a za druhé nám to pomůže se zorientovat v realitě, odhadnout, jestli přístroje ukazují, co mají, pomůže nám to v plánování. Slepá důvěra v přístroj není ideální. I když se většinou neplete. Potřebujeme zpětnou vazbu a tu nám dá znalost terestrické navigace (když se pohybujeme u pobřeží). Na klasiku bych nezanevřel, a to moderní bych přidal. To je můj názor v současné chvíli.
A je tu ještě jeden důvod pro papírové mapy. Jsou krásné. Je hezké studovat papírové mapy a vidět v nich historii, která k jejich vzniku vedla. Z mapy na displeji telefonu se už tato krása vytrácí…
629
Související články
Rastrové a vektorové mapy
Rastrové a vektorové mapy
V době elektronické navigace skončily papírové mapy někde hluboko v navigačním stolku. Celá navigace probíhá na monitorech mapových plotterů a mobilních telefonech. Pro bezpečnou plavbu je dobré o elektronických mapách něco vědět.
Proč nemusí vidět hloubkoměr před loď
Častá otázka zní: „K čemu mi je hloubkoměr, když nevidí dopředu před loď? Proč mám vědět, kolik je pode mnou, když potřebuji znát hloubku před sebou?“ My se pokusíme vysvětlit, že tuto informaci nepotřebuji, protože ji už mám. Naopak mi bude chybět povědomí o hloubce za lodí.
Navigačně složitá místa v noci
Místo, které je ve dne jasně vyznačené, se může stát za tmy nebezpečnou pastí. Nebudete-li na tuto alternativu připraveni můžete zažít nepříjemné chvíle za kormidlem.