Jakou používáte navigační aplikaci v mobilu? Před lety jsem si stáhl aplikaci od Navionics a používám ji bez aktualizací stále. Nyní jsem se ale na lodi setkal se C-map a ta mi dala důvod k přehodnocení mých preferencí.

Minulý týden jsem bojoval s nastavením hloubky u přístrojů Garmin. Prvotní čísla na hloubkoměru byla naprostá hausnumera. Bylo jasné, že jde o špatné nastavení offsetu. Nastavení Garmin je však velmi mírně řečeno matoucí.

Na Jadranu dosahuje výška přílivu kolem 1 metru na severu u Istrie a Benátek. V Bretani nedaleko St.Malo je extrémné rozdíl hladin 13,5 metru. Kde je největší příliv na světě a kolik to dělá?

Modrožlutá bóje se žlutým křížem jako vrcholovým znakem. Co taková bóje, o které jste se nejspíše neučili, znamená? Na co je třeba si dát pozor?

Plujete na stoupačku k cípu ostrova, který potřebujete obeplout. O kolik je třeba vyostřit, aby obeplutí ostrova vyšlo a nesnesl vás vítr? Jako pomůcka vám stačí prsty vaší ruky.

Určíte si polohu dvojicí náměrů. Protnou se vám. Přepočítáte, vynesete do mapy a po dvaceti minutách usilvné práce fanfáry hrají. Vím přesně, kde jsem (správně by bylo, kde jsem byl). Vím, že mělčina je daleko. Nejsem však ve skutečnosti blíže, než si myslím?

Hloubkoměr na palubě jachty nám ukazuje nějakou hloubku. Je ta hloubka správná? Je měřená od hladiny, od kýlu, od sondy nebo bůhví od čeho? Hloubkoměr dodává informace, na které se spoléháme. Mnohdy téměř slepě. Můžeme těmto informacím věřit?

Jak rychle může téct mořský proud? Kolik uzlů? Kolik, 2, 3, 4 uzle? 6, nebo 7 uzlů? Nebo dokonce přes 10? Podíváme se na jedno z míst v Evropě, kde proud kvapí skoro nepředstavitelně rychle.