Bezpečné kotvení po německu
Německý časopis Yacht přišel se zajímavým článkem o kotvení a délce kotevního řetězu konkrétně. Jde o mimořádně precizní článek, který nemohl vzniknout jinde než v Německu nebo Švýcarsku. Podíváme se na několik čísel, která s bezpečným kotvením mohou pomoci.
Na článku vedle redakce časopisu pracoval také čtenář Yachtu René Lattmann, zkušený kapitán švýcarského Cruising Clubu, který využil hluché období během koronakrize. Při své práci se zaměřil na tzv „řetězovku“, což je křivka tvořená prověšeným řetězem mezi dvěma body.
Protože šlo o precizního Švýcara, dokázal dění mezi lodí, řetězem, kotvou, větrem, vodní hladinou a kdovíčím ještě, svázat do některým pochopitelných vzorců. Výsledkem exaktních propočtů je konstatování, že na malých hloubkách je délkavypuštěného kotevního řetězu rovnající se pětinásobku hloubky (+ výška kotevního kování) nedostatečná, zatímco na hloubce přes 8 metrů je řetězu zbytečně mnoho.
Precizní švýcarské výpočty byly později podrobeny nezávislé německé kontrole, která ověřila jejich platnost (čemu jinému věřit, než švýcarskému výpočtu, který je ověřen německým inženýrem).
Má to malý háček...
Tyto výpočty a testy platí pro vítr o rychlosti 15 uzlů, jachtu Hallberg Rassy 340 a řetěz 10 mm. Tvůrci studie přitom pracovali s okamžikem, kdy se kotevní řetěz, díky své délce a hmotnosti, zvedne ze dna.
Okamžik, kdy se kotevní řetěz zvedá ze dna, je sice pro kotvu nepříjemný, protože se nárazy začínají přenášet přímo na kotvu, ale neznamená to, že už kotva přestává držet. Z toho vyplývá, že výpočty soudruhů z NDR jsou platné (vždy mají vše dobře spočítané), ale v praxi to neznamená, že při jejich nedodržení nebude kotva držet.
Výpočty délky řetězu
Vzorec
délka řetězu = K x vítr (v kn) x druhá odmocnina hloubky (v m)
K = specifická konstanta získaná následovně:
K= druhá odmocnina 0,033 x A/w
Přitom A = plocha lodi vystavená větru (v m2)
w = hmotnost jednoho metru kotevního řetězu ve vodě.
Plochu lodi vystavené působení větru je třeba odhadnout.
Nepraktické výpočty
Vidíte, že použití výpočtů je pro běžné kotvení nepraktické. Má několik háčků. V první řadě je výpočet specifické konstanty K na charterové lodi neproveditelný, nebo alespoň nesnadno zvládnutelný. Dále zde hraje roli přesná rychlost větru. Nemůžeme-li se na vítr spolehnout, postrádá výpočet smysl.
Důležité pro praxi
V praxi je možné ze složitého článku vycházet odhadem.
Na malých hloubkách (cca 3 m) je tedy délka řetězu odpovídající pětinásobku hloubky vody v součtu s výškou příďového kování nad hladinou nedostatečná, zatímco na hloubce přes 8 metrů je pětinásobek zbytečně mnoho a bezpečný je již cca trojnásobek hloubky (se započtením výšky příďového kování). Tato čísla jsou platná pro vítr o rychlosti 15 uzlů.
Na straně bezpečnosti tedy budeme vycházet z toho, že na malé hloubce bude pětinásobek minimem. Na velké hloubce je pak pětinásobek rezervou na straně bezpečnosti. A budu-li chtít kotvit na hloubkách přes 10 m, mohlo by mi na to běžně dostupných 50 m řetězu stačit, ale v případě větru sílícího nad 20 uzlů se bude pomalu vytrácet bezpečnostní rezerva.
9213
Související články
Kotvení na velkých hloubkách
Kotvení na velkých hloubkách
Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.
Kolik je třeba kotevního řetězu
Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?
Proč kotva drží (nedrží)
Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.