Bezpečně do halzy

Někteří charteroví jachtaři nedělají rozdíl mezi réčkem a halzou. Stačí otočit kormidlem a přetáhnout genu. Jen při jednom obratu to více mlátí. Je to velmi zjednodušující pohled na věc, který může způsobit finanční, nebo dokonce i zdravotní újmu.

Réčko je obrat proti větru, halza obrat po větru. Při obratu proti větru přecházíme přes vítr přídí, při obratu po větru zádí. Plujeme-li po větru, máme otěž hlavní plachty výrazně povolenou. Při halze přejde vítr do hlavní plachty z druhého boku přes zadní lem. Výsledkem je, že plachta přelétne z boku na bok plnou rychlostí přes celou délku natažených otěží. Rána na druhém boku je to brutální a může dojít k poškození plachty, někdy dokonce i takeláže. To jsou již zmíněné finanční újmy.

Aby k tomu nedocházelo, je třeba halze věnovat trochu pozornosti.

Chystáme-li se na halzu, začneme tím, že s povoleným stoperem na otěži hlavní plachty otěž na vinšně (u větších jachet) dotahujeme ke středu. Plynule odpadáme, při větru přímo od zádě již máme ráhno dotažené ke středu.

Nyní může kormidelník pokračovat do obratu. Ve chvíli, kdy přelétá hlavní plachta na druhý bok, povolujeme plynule otěž (proto povolený stoper). Otěžové lano zůstává na vinšně, ideálně 2 otočky (jedna je málo na tření, tři jsou moc) a s přelétávající plachtou otěž v ruce necháváme běžet a jen lehce zpomalujeme. Většinu práce za nás udělá tření. Při správném provedení jen měkce plachtu zbrzdíme, nedojde k žádné ráně.

Samozřejmostí je i přetažení geny na druhý bok. Zde nehrozí nebezpečí. Pokud bychom dělali halzu sami, nic se nestane, když na genu přijde řada před hlavní plachtou, nebo až po ní.