Začíná čas B a C plánů
S postupující sezónou se plní zátoky a přístavy. Už se není možné spoléhat, že vybraná místa budou vždy volná. Pokud nejsme ochotni se pouštět do nočních plaveb, je třeba mít připraven plán B, ve zvlášť atraktivních lokalitách i C.
Nemám dovednosti a zkušenosti na noční plavbu. Nebo jen jsem na ni příliš unavený a nikdo jiný na palubě se zodpovědně nemůže ke kormidlu postavit. Proto podle toho musím upravit plán plavby. Připluji-li do Komiži v Chorvatsku, nebo na Spetses v Řecku po osmé večerní, mohu být nepříjemně překvapen a noční plavbě se nevyhnu.
Proto je třeba mít připraven nejen skvělý plán A, ale také méně dobrý plán B a v srpnu raději i C.
Vrátíme-li se do již jednou zmiňované Komiži, plánem B může být přístav Vis, případně zátoky na jihovýchodě Visu. Celkově je ale možné říci, že Vis je velmi atraktivní a počet míst k bezpečnému stání je na ostrově omezen. Navíc, pokud jsem připlul do Komiži v 1800 a nebylo volné místo, ve Visu nebudu dříve než v 1900 a šance na bezpečné stání se tím rapidně snižuje. Větší pravděpodobnost k nalezení bezpečného stání tak představují členité Pakleni otoci. Souostroví je sice extrémně navštěvované, ale krytých zátok je zde mnohem více. To znamená, že je zde mnoho míst na kotvení a pravděpodobnost, že se podaří zakotvit, i když ne na zcela ideálním místě, je mnohem větší.
Problémem je, že z Komiži na Pakleni otoci je to cca 15 mil plavby, tedy na plachetnici je třeba počítat, že vhodné kotviště najdeme až cca za 3 hodiny. A zde už je jasně patrný časový problém. Vyplouval-li jsem z Komiži v 1800, kotvit na Paklených budu až kolem 2100. V červnu ještě za posledního světla, v srpnu již za tmy. A to je problém. Hledat bez zkušeností místo na kotvení na plném kotvišti za tmy, není dobrý začátek noci.
Znamená to, že chci-li se za vrcholící turistické sezóny vyhnout noční plavbě, je připlutí do Komiži v 1800 příliš pozdní. Nebude-li volné místo, dostávám se pod tlak a krátké noční plavbě se stejně nevyhnu.
Čas kdy mohu připlout na kotviště, nebo do přístavu první volby se tak bude lišit podle toho, jak daleko v okolí jsou dostupné B a C přístavy nebo kotviště. V Chorvatsku to bývá obvykle nedaleko (i 15 mil je vlastně blízko), například v Itálii to může být mnohem dále. Jsou i místa, kdy musím dopředu s noční plavbou počítat, ať už se mi to líbí, nebo nelíbí. Záleží na hustotě bezpečných kotvišť nebo přístavů.
Z výše uvedeného vyplývá, že plánovat vyplutí je třeba i v místech, kde bych teoreticky mohl vyplout kdykoli, kde například není odliv, který by čas vyplutí omezoval. Počítáme však čas vyplutí zpětně, podle vzdálenosti do cíle a dostupnosti přístavů druhé volby.
Je samozřejmé, že výše uvedené řádky se budou zdát příliš konzervativní pro zkušené jachtaře. Je ale třeba brát v úvahu i ty skippery na charterové plavbě, kteří mají zkušeností nedostatek a na palubě manželku s dětmi, jachtařské začátečníky. Taková posádka se obvykle přicházející tmy s blesky na obzoru bojí podobně, jako čert kříže. Je třeba si uvědomit, že není zodpovědné zvládnout noční krizovku na moři, ale bezpečně se jí vyhnout.
819
Související články
Osm rad pro charterovou plavbu
Osm rad pro charterovou plavbu
Umíte si týden na moři naplánovat tak, abyste si ho opravdu užili? Aby šlo o příjemnou plavbu a nikoli o sprint z jednoho přecpaného přístavu do druhého?
Jak rychle můžeme plout?
Víte, jakou maximální rychlostí můžete na moři plout? 10, 20, 50 uzlů? Tak tedy kolik?
Teplota vody jako rizikový faktor
Jachtařům se zdá jachting stejně nebezpečnou činností, jako přecházení Strakonické na světlech na Smíchově u lihovaru. Ano, určité riziko vždy existuje… Takové pojišťovny to ale vidí jinak.