Větrný ostrov
Je to ostrov, kde bóra fouká 203 dnů v roce. Z toho 73 dnů v roce zde tento nárazovitý vítr dosahuje síly 11 a více stupňů Beauforta, tedy nad 100 km/h, nebo 56 uzlů. Je považován za největrnější chorvatský ostrov.
Jmenuje se Prvić. Leží mezi Krkem a Rabem. Je skalnatý, nehostinný, větrem bičovaný. To vše jsou důvody, proč se jedná o největší chorvatský neobydlený ostrov.
Roste zde šalvěj kadulja, kvůli které zde mají včelaři své úly. Med z této rostliny je vysoko ceněn. Z hospodářských tvorů zde přežívají ještě ovce. Na ostrově je 17 endemických druhů rostlin. Další zajímavostí jsou supi bělohlaví, kteří využívají zdejší skaliska k hnízdění. Také to je důvod, proč se ostrov se svým okolím těší ochraně.
Prvić je součástí Senjských ostrovů. Patří k nim ještě Goli otok a Grgur. Na obou těchto ostrovech byly v době Josipa Broze Tita vězení, která byla určena jak pro běžné kriminálníky, tak pro politické odpůrce. Podmínky zde byly brutální a to nejen kvůli náročnému počasí. Za dobu fungování vězení na ostrovech zemřelo na 400 vězňů.
Prvić je ze Senjských ostrovů největší. Díky své neobyvatelnosti není poznamenán vězeňskou minulostí. Na ostrově není žádný přístav, jen několik malých zátočin s plážičkami. Velikostí jsou tak na malý člun typu RIB, nebo mořský kajak.
Moře kolem ostrova je hluboké až 100 metrů. Od ostrova Krk je Prvić oddělen Senjskými vraty, větrnou úžinou širokou jen půl míle. Vane-li bóra, jedná se o jachtařsky velmi nepříjemnou lokalitu.
Na snímku vidíte maják na mysu Stražica na severozápadě ostrova, který vyznačuje jih Senjských vrat. Na severní straně vymezuje vrata mys Škuljica. Nedaleko je bezpečný příštav ve vesnici Baška. Dále na východ Krku jsou dvě zajímavé zátoky Vela luka a Mala luka. pro rekreační jachtaře je oblast vhodná, pokud nefouká bóra.
2064
Související články
Ztroskotání trajektu na Premudě
Ztroskotání trajektu na Premudě
V pátek v 1820 ztroskotal trajekt Princ Zadra u ostrova Premuda. Podle svědků najel plnou rychlostí na útes Bračići na dohled od přístavu Krijal. Na palubě bylo 72 pasažérů. Druhý den šel ke dnu. Na potápěčské mapě Jadranu přibyl nový vrak.
Když se nechce domů…
Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?
Jiný Jadran
Teploty 22 – 23°C, moře stále koupací, lodí jen jako šafránu a jejich ceny přívětivé. Slunečný týden, dva, tři. Připlutí do přístavu není třeba plánovat. A jiní turisté? Zaslechl jsem, že jednoho opozdilce zahlédli ve Vodici… Ideální čas na plavbu po v létě vyblázněném Jadranu.