V Lovišti bez výběrčího?
Zátoka Lovište na západě Pelješacu je příjemnou alternativou k přeplněné a předražené Korčule. V zátoce je možné kotvit, stát na bóji, nebo u přístavního mola. Navíc je možné se zde potápět s mořskou želvou karetou, která je zde domácí.
Loviště včera navečer navštívil náš oblíbenec Jirka Pacák. Na bójku připlul večer cca v 1800, dnes odplouval v 1000. Pobyt na bóji se překvapivě obešel bez návštěvy výběrčího. Buď v neděli nepracuje, anebo nevím. Dalmatinec, který si nevezme nabízený peníz, je nepravým Dalmatincem.
Zdroj Navionics
Zátoka Lovište.
V přístavu je několik restaurací, nejlepší z nich je
Restaurant Barsa vlevo od přístavního mola. Chcete-li restauraci navštívit, doporučuji telefonickou rezervaci a domluvu na menu. Majitel restaurace Goran Matijašević je rád, pokud se může na své hosty náležitě připravit.
U přístavního mola je na každé straně místo pro cca 2 jachty běžné velikosti (s trochou snahy) za sebou. Loď stojící blíže ke břehu by měla stát raději přídí ke břehu. Často jsou místa na molu obsazena turistickými loděmi, nebo rybáři. Je možné si stoupnout také do druhé řady. Z čela mola byly k dispozici 2 velmi tlusté mooringy.
Foto Lodní noviny
Místní atrakce.
Další atrakcí zátoky je mořská želva kareta, která se navečer často zdržuje právě v blízkosti restaurace Barsa. Budete-li mít štěstí, můžete želvu potkat při šnorchlování. Pozorovatele si nechá přiblížit až na cca 2 metry, menší vzdálenost už jí není příjemná.
Foto Jiří Pacák
Kotevní bóje v zátoce.
V severní části zátoky je možné kotvit.
2042
Související články
Vítr sílí, vydržíme na kotvě?
Vítr sílí, vydržíme na kotvě?
Barometr ukazuje věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval. Vítr sílí a stojíme kotva-břeh. Není to dobré místo. Uvidíme… Nechci skončit s rozmlácenou zádí o molo.
Jedete na loď? Co s sebou?
Vyplouváte zanedlouho na charter do Středomoří? Teploty sice stoupají, to ale neznamená, že tak musí být stále. Víte, co je dobré si vzít s sebou?
287 metrů hloubka, dno pod hladinou moře
Rozdíl mezi okolní krajinou a dnem jezera je podle současných měření 528 metrů. Může jít o nejhlubší jezero v Evropě. Vápencové stěny se zrcadlí v jezerní hladině. Proto se jmenuje Červené jezero.