Trajekty bez posádky v provozu
Výměna lidí za stroje pokračuje mílovými kroky. Kdo by si před pár lety pomyslel, že na palubě trajektu není třeba ani jeden námořník? Budou za chvíli plout i charterové jachty bez posádky?
Skandinávský pracant je drahý, proto tamní firmy jsou úspěšné v hledání cest, jak ho zaplatit. V posledních dnech proběhly dva testy trajektů, které se už obejdou bez jediné ruky na palubě. Vše se testovalo v běžném provozu.
Jeden test proběhl na trajektu firmy Finferries. S finským rejdařem se spojila technologická firma Rolls Royce. Trajekt Falco plující na trase Parainen – Nauvo uplul celkem 1,5 míle bez zásahu člověka do řízení. Navíc cestou musel několikrát řešit případy hrozící kolize, které se musel vyhnout. V Nauvo trajekt sám přistál a zůstal stát u mola. Vše bez pomoci.
Zpáteční cestu loď absolvoval v režimu řízení na dálku. Kapitán lodi seděl na velínu vzdáleném 30 km. Znovu bez potíží.
O dva dny dříve byla v tomto závodě úspěšná také finská Wärtsilä. Ta poslala na moře 85 metrů dlouhý trajekt Folgefonn. Navštívil 3 přístavy a jediným povelem, který obdržel od operátora, bylo SAIL. Od té chvíle vše vedl počítač. Také v tomto případě trajekt dokázal sám vyplout z přístavu a později zase zajet k molu.
Budou takto v budoucnu plout i charterové jachty? Asi ano. Je to jen otázka času. Pak už bude moci na moře kdokoli. Přesto by však mělo být bezpečněji.
A kapitánů již nebude třeba…
3731
Související články
Depistolizace v Dubrovniku, Jadroliniji padají vrata a český jachtař s dobyvačnými sklony
Depistolizace v Dubrovniku, Jadroliniji padají vrata a český jachtař s dobyvačnými sklony
V Dubrovniku probíhá depistolizace jadranských hajduků. Příliš zbraní mezi lidem = nebezpečí. Trajekty Jadrolinije mají problémy s padajícími vraty. Naposled se otevřela příď lodě mezi Splitem a Bračem. Nakonec dobyvatelská aktivita českého jachtaře.
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Arktida, Norsko – země úžasné přírody, dobrých námořníků, rovných klidných lidí ochotných v nouzi pomáhat do roztrhání, ale také země, kde se dbá na dodržování pravidel psaných i nepsaných, kde se neodpouští vypočítavost, pro kterou vás okamžitě „zasklí“ a kde symbolem hrdosti je soběstačnost a nepotřeba hledat vytáčky a zkratky. Nechci ale popisovat norské reálie, o tom je napsáno dost jinde. Pro lodní obec bych rád krátce sdílel něco málo o tom, co potřebuje loď, aby umožňovala celoročně příjemnou a bezpečnou plavbu za polárním kruhem.
Ruská „výzkumná“ platforma v norských vodách
Ruská „výzkumná“ platforma v norských vodách
Ruská vědecká platforma určená pro drift spolu s arktickým ledovým příkrovem, se dostala do norských vod u souostroví Špicberky. Protože o ruských vědeckých expedicích si už nikdo nedělá iluze, situaci monitoruje plavidlo norské pobřežní stráže.