Tak kudy vede cesta?

Proč ne ortodroma?
Nejkratší cesta do cíle na druhém břehu Atlantiku se jmenuje ortodroma. Je to oblouk kružnice se středem shodným se středem Země, který prochází startem a cílem, vychýlený k bližšímu pólu. Tedy mírně na severozápad zpočátku a do cíle od severovýchodu. Jenže tato trasa má své proti.
Především v cestě stojí zakázaná zóna na západě Atlantiku. Ustavena byla kvůli riziku střetu s ledovci, které od Grónska na jih odnáší ledový Labradorský proud. Nebezpečí střetu s ledovci je v této době aktuální daleko na jihu až na úrovni Barcelony či Říma. Jde o místa, kde ztroskotal slavný Titanik.
Překážka v podobě zakázané zóny značně ovlivňuje taktiku a tlačí lodě k jihu. Druhým důvodem je hluboká tlaková níže západně od Irska. Vítr v níži dosahuje rychlosti nad 50 uzlů, výška vln přesahuje 8 metrů. Tato níže by mohla startovní pole výrazně pročísnout. A to se netýká jen křehkých trimaranů, ale i na hranu vyladěných jachet IMOCA. Především těch s foily. 

Dlouhá jižní cesta
Moderní závodní jachty IMOCA, Class 40, Multi 50 a Ultime vykazují výrazný nárůst rychlosti při plavbě na bočák či zadobok. Proto se jim vyplatí i výrazné prodloužení trasy, protože nárůst rychlosti je ještě výraznější.
Podívejme se na to na příkladu. Na stoupačku 45° dosahuje IMOCA 11 uzlů rychlosti ve větru 20 uzlů. Pokud ale odpadne na zadobok, zrychlí na 22 uzlů. Je tedy možné, si trasu prodloužit téměř na dvojnásobek a stále je delší cesta do cíle výhodnější.
Proto si může skoro celé závodní pole dovolit dlouhou exkurzi na jih. Platí to až na jednu loď. Jmenuje se Pen Duick II. Tato jachta ze šedesátých let se musí držet nejkratší trasy, nárůst rychlosti při změně kurzu je u ní zanedbatelný. Loick Peyron proto pluje k západu.

Finisterre a Biskaj
Vedoucí trimarany Ultime jsou nyní nedaleko mysu Finisterre. Jejich rychlost je pod 20 uzlů, ale během včerejška to bylo i přes 30. Na čele je Macif, před Sodebo. Actual výrazně ztrácí. Je znát, že jde o starší jachtu.
O 130 mil severně pluje čelo třídy IMOCA. Jde o zajímavý souboj. Tři jachty jsou vybaveny foily, proti nim jedou dvě o generaci starší jachty bez foilů. Na čele jsou foily – Edmond de Rothschild, o pouhou míli zpět se drží stará a dobrá PRB Vincenta Riou. Třetí místo opět pro foily vybavenou jachtu Banque Populaire VIII. Toto je souboj, který stojí za to sledovat. Může mnohé napovědět i pro podzimní Vendée Globe.
Následuje třída Multi 50. Tyto křehké trimarany se snaží uniknout před bouřlivým počasím. Obvykle v této třídě vyhraje ten, komu se vůbec podaří dojet až do cíle. Zde je nejblíže cíli Pierre Antoine, který vyrazil k západu, ale lépe je na tom Erwan Le Roux dále na jihu.
Nejpočetněji je zastoupena třída Class 40. Výborně jede vynikající Angličan Phil Sharp, který již má v této třídě na svém kontě vítězství v Route du Rhum. Za ním je situace zamotaná, protože lodě uvízly v bezvětří.

Co řekli po startu?
Thomas Coville
„Jižní cesta je dnes méně vystavena bouřlivému počasí. Vzhledem k tomu, že severní trasa je ovlivněna zakázanou zónou, která donutí lodě zamířit později k jihu, je jižní varianta trasy výhodnější.“

Maxime Sorel
Maxime Sorel na Class 40 V&B má za sebou rušnou noc. Vítr až 35 uzlů a místa s hustým provozem na vjezdu do kanálu La Manche. Noc byla téměř beze spánku.
„Moře se trochu uklidnilo, ve srovnání s počátkem noci. Na palubě je vše v pořádku, ale obtížné chvilky opět přijdou. Moc jsem zatím nejedl, ale vynahrazuji si to tím, že více piju.“

Polohu lodí najdete zde.