Šok ze studené vody je málo známé nebezpečí
Když ve Středomoří uprostřed léta spadnete do vody a máte oblečenou záchrannou vestu, vaše šance na přežití jsou velmi vysoké. Moře má teplotu nějakých 25°C, a pokud jste schopni udržet se na hladině a dýchat, máte dost času vyčkat na záchranu. Úplně jinak to ale bude vypadat ve Skotsku, nebo třeba na Jadranu při silvestrovské plavbě.
Pokud má voda teplotu kolem 15°C nebo méně, je okamžitá reakce lidského organismu při nečekaném ponoření velice dramatická a může vést ke smrti během prvních několika málo minut. Při nácviku Muže přes palubu se často mluví o podchlazení nebo tzv. druhotném tonutí, málokdo si ale uvědomí, že největší nebezpečí hrozí často už v první minutě nebo dvou po pádu do vody.
Co se tedy děje bezprostředně po ponoření? Cévy na povrchu těla se prudce stáhnou, rychle stoupá srdeční frekvence a krevní tlak. To může vést k srdeční zástavě i u jinak zdravého a zdatného člověka. Zároveň ztrácíme kontrolu nad dýcháním, nejsme schopni dech zadržet, přichází lapání po dechu a hyperventilace. Tento reflex může způsobit nechtěné vdechnutí vody a přivodit tak velmi rychlou ztrátu vědomí a utonutí. V této fázi často ani zdatní plavci nejsou schopni udržet se bez záchranné vesty na hladině!
Zhruba po dvou minutách se dechová a srdeční frekvence opět zpomalí. Ruce a nohy začnou ztrácet citlivost, postižený přestává být schopný plavat nebo se něčeho držet. Bez záchranné vesty se tak člověk obvykle utopí dřív, než se vůbec stihne rozvinout podchlazení.
Jak je na moři obvyklé, důležitá je prevence.
- Pamatujte si, že STUDENÁ VODA + ŽÁDNÁ VESTA = ŽÁDNÁ ŠANCE! Nejlepší je samonafukovací automatická vesta, ideálně s kapucí (sprayhoodem) na ochranu obličeje.
- Na lodi používejte harnesy, připínejte se.
- Pomůže i dobré oblečení, hlavně kvalitní vrchní nepromokavá bunda a kalhoty, oboje s dobře utaženými manžetami. Na hodně studené vodě je ideální suchý oblek.
- Pokuste se během prvních vteřin a minut zůstat v klidu (to se snadno řekne, že….) a chránit si dýchací cesty. Počkejte, až prvotní šok a panika ustanou.
A na závěr jedna rada pro zachránce – i když postiženého vytáhnete v krátké době a zdá se být v pořádku, je potřeba jej dále sledovat a pokud možno dopravit k lékaři. Je zde totiž riziko již zmíněného druhotného tonutí, kdy vdechnutá voda může po několika hodinách způsobit velmi nebezpečný plicní otok.
10521
Související články
Skandinávský problém v Pacifiku
Skandinávský problém v Pacifiku
V Tichém oceánu, asi 300 mil východně od souostroví Markézy, se 8. dubna potopila loď Arcona 460 IdaLina. Posádka, již tvořil švédský manželský pár, z paluby stihla uniknout na záchranném ostrůvku a později byla zachráněna další švédskou lodí plující v oblasti. Zkázu jachty IdaLina přitom stihla zdokumentovat videozáznamem. Způsobila ji havárie kormidla dodaného dánskou společností. Švédská loděnice již případ vyšetřuje.
To by se u nás stát nemohlo!
To by se u nás stát nemohlo!
Nábřeží v Zadaru. Policie, zodpovědná osoba z kapitanátu, potápěč a odtahovka. Mnoho čumilů (včetně mě). Copak se to bude dít v takové slunečné páteční ráno? Davem se šíří šeptanda. Auto v moři, vražda, dvě mrtvoly, 7,65 mm, zločin, mafie, Mercedes třída S.
Když se urve kýl
Když se urve kýl
Australská společnost Offshore Moorings se od roku 1967 specializuje na vyprošťování potopených jachet. Příležitost uplatnit tuto specializaci se jí naskytla koncem března, kdy dostala informaci o potopení jachty Bénéteau First 45 nedaleko australského pobřežního města Mandurah. Z vylíčení průběhu záchrany je možné udělat si obrázek, o jak náročnou činnost se jedná.