Ruská „výzkumná“ platforma v norských vodách
Ruská vědecká platforma Severniy Polusurčená pro drift spolu s arktickým ledovým příkrovem, se dostala do norských vod u souostroví Špicberky. Protože o ruských vědeckých expedicích si už nikdo nedělá iluze, situaci monitoruje plavidlo norské pobřežní stráže.
Věřit Rusům, že se jejich výzkumné plavidlo někam dostalo náhodou, je stejně naivní, jako věřit Putinovi, že na Krymu nejsou v roce 2014 ruští vojáci. Nebo jsou tam náhodou.
Výzkumné plavidlo o výtlaku 3540 tun se vydalo do Arktidy v říjnu 2022. Podle oficiálních zdrojů, které jsou vydávány především pro důvěřivé domácí publikum, provádějí vědci akustický, geofyzikální a mořský výzkum pro Federální službu pro hydrometeorologii a monitorování životního prostředí (Roshydromet). Zřejmě proto mají vědci tituly plukovníků, poručíků a jiných ofrčkovaných výzkumníků.
Vedle norského plavidla KV Svalbard na místo spěchá i ruský ledoborec Viktor Černomyrdin. Je pojmenovaný po ruském politikovi, který byl autorem slavné věty: „Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky.“
Bylo by fajn, kdyby ruská vědecká návštěva v norských pobřežních vodách byla kratší, než tomu je vždycky.
1145
Související články
Znovu kotva ve vodě, další poškozený kabel
Znovu kotva ve vodě, další poškozený kabel
Na Baltu se rozmáhá takový nešvar. Lodím plujícím do/z Ruska se uvolňují nedopatřením kotvy, posádky si toho nevšímají, trhají telekomunikační kabely a po zadržení jsou překvapené, jak špatný herec na jevišti.
Ukrajinský podvodní dron nepoškodil ruskou ponorku
„Není pravdou, že se Ukrajincům povedl útok na náš přístav Novorosijsk. A už vůbec není pravda, že v přístavu něco poškodili. Ponorku třídy Varšavjanka rozhodně ne!“
K čemu dnes slouží staré lodní deníky
V roce 2011 začaly v amerických archívech práce na digitalizaci starých lodních deníků. Zachovalo se kolem 80 000 deníků US Navy a Coast Guard. K čemu jsou dnes tyto deníky užitečné?