Rotterdamský přístav zůstane otevřen ruským lodím
Objem přepraveného zboží v největším evropském přístavu v Rotterdamu v prvním čtvrtletí klesl v důsledku protiruských sankcí meziročně o 1,5 procenta. Vedení přístavu očekává, že válečný konflikt na východě Evropy negativně ovlivní i celoroční hospodářské výsledky. Proto se rozhodlo, že přístav neuzavře ruským lodím.
Ruské lodě v loňském roce obstaraly 30 procent veškeré ropy dovezené do nizozemského přístavu. V případě zkapalněného zemního plynu to bylo 25 procent a v případě uhlí 20 procent. Podle provozovatele přístavu, společnosti Port of Rotterdam, je zatím brzy na to určit, jaký podíl na úbytku připadá na ruské lodě, ale dopad sankcí a rozhodnutí firem přerušit obchod s Ruskem "je viditelný ve všech sektorech". Zároveň společnost uvedla, že ve výsledcích za první čtvrtletí se ještě nepromítl covidový lockdown přístavu v Šanghaji.
Ruské ropy, plynu ani uhlí se zatím evropské sankce nedotkly, ale jak připomíná agentura Reuters, některé firmy, jako například Shell, se samy dobrovolně rozhodly zastavit či utlumit spolupráci s ruskými společnostmi.
V Rotterdamu bylo podle vyjádření vedení přístavu v prvním čtvrtletí odbaveno 113,6 milionu tun zboží, zatímco ve stejném období o rok dříve to bylo 115,2 milionu tun. "Očekáváme, že zhoršení vztahů mezi Ruskem a řadou zemí ovlivní celkový objem přepravy po zbytek roku," uvedl výkonný šéf Port of Rotterdam Allard Castelein. Zároveň ale dodal, že výpadek obchodu s Ruskem byl částečně nahrazen jinde. Celkový objem dovezené ropy zůstal prakticky na stejné úrovni jako loni - 25,5 milionu tun. Hysterie kolem plynu se projevila v mimořádném nárůstu importovaného objemu zkapalněného zemního plynu o 78 procent na 2,7 milionu tun. Naopak dovoz železné rudy klesl o 20 procent kvůli vysokým cenám, které postihly výrobu oceli v Německu.
1285
Související články
Hon na miny v Černém moři
Hon na miny v Černém moři
Uprchlé miny toulající se Černým mořem bude lovit námořnictvo Turecka, Bulharska a Rumunska. Cílem je zajistit bezpečnost v oblasti a vyčistit cestu pro export obilí z Ukrajiny.
Ruská „výzkumná“ platforma v norských vodách
Ruská vědecká platforma určená pro drift spolu s arktickým ledovým příkrovem, se dostala do norských vod u souostroví Špicberky. Protože o ruských vědeckých expedicích si už nikdo nedělá iluze, situaci monitoruje plavidlo norské pobřežní stráže.
Projekt Zatraktivnění pobřežních vod Krymu pokračuje
Ukrajinské turistické středisko pokračuje v práci na projektu Zatraktivnění pobřežních vod Krymu pro potápěčskou turistiku. Dnes se podařilo pokročit v realizaci projektu potopením atraktivní moderní hlídkové lodě Sergej Kotov v Kerčské úžině.