Restaurace mohou, kavárny nikoli
Koronavirus zastihl vlády a úřednictvo, které je dělnými pažemi vlád, v nedbalkách nejen u nás. Ve Velké ceně covidových absurdit si naše malá republika vede skvěle a ve vedoucí skupině má početné zastoupení. Ani prázdninové Chorvatsko se nechce nechat zaskočit. Před pár dny vyrazilo do úniku předpisy pro kavárny a restaurace.
Zatímco restaurace už mohou přijímat své hosty uvnitř (myšleno v uzavřených prostorech), kavárny jsou stále odkázané jen na zahrádky. Nad logikou opatření kroutí hlavou nejen kavárníci ze země u Jadranu.
Do vysvětlování těžko odůvodnitelného rozdílu se pustila Ivana Pavić Šimetin, zástupkyně ředitele HZJZ: „V restauraci se sejdou u jednoho stolu lidé, kteří spolu přišli. Na rozdíl od toho je v kavárnách mnohem větší provoz, mnohdy se spolu do kontaktu dostanou lidé, kteří se ani neznali a jindy ti, co měli přijít, tak nepřijdou. V takovém případě je těžké monitorovat kontakty. Myšleno z kaváren.“
Situace je tedy taková. V chorvatské restauraci se najíte uvnitř i venku, kávu si ale vypijete jen venku. Je to pošahané…
Abychom však nenechali Chorvatsko v úniku absurdní Velké ceny příliš dlouho, kapitán našeho mužstva Bureš se rozhodl na chorvatský únik zareagovat rošádou v čele ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že jím vedený tým už nemá na střídačce nikoho v záloze, musel sáhnout po již jednou z hřiště staženém středopolaři Adamu Vojtěchovi. Diváci na stadionu se diví, ale Česká republika tímto krokem zachycuje únik Chorvatů. Ti již jen ztěžka popadají dech a v absurditách covidového vládnutí si znovu držíme s bezpečným náskokem vedení. Vzhledem k tomu, že tento závod potrvá až do podzimních voleb, myslím, že se můžeme těšit ještě na další ataky týmu se lvíčkem na prsou.
2676
Související články
Ztroskotání trajektu na Premudě
Ztroskotání trajektu na Premudě
V pátek v 1820 ztroskotal trajekt Princ Zadra u ostrova Premuda. Podle svědků najel plnou rychlostí na útes Bračići na dohled od přístavu Krijal. Na palubě bylo 72 pasažérů. Druhý den šel ke dnu. Na potápěčské mapě Jadranu přibyl nový vrak.
Když se nechce domů…
Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?
Jiný Jadran
Teploty 22 – 23°C, moře stále koupací, lodí jen jako šafránu a jejich ceny přívětivé. Slunečný týden, dva, tři. Připlutí do přístavu není třeba plánovat. A jiní turisté? Zaslechl jsem, že jednoho opozdilce zahlédli ve Vodici… Ideální čas na plavbu po v létě vyblázněném Jadranu.