Proč použít záměrnou chybu?
Někdy je lepší záměrně chybovat, než se snažit být přesný. Výsledek bude lepší, uvidíte! Co je to za hloupost? navigace má svoje fígle.
Záměrná chyba byla v navigaci často používána. Dnes s mapovými plottery již není tato metoda tak důležitá, ale stejně se najdou chvíle, kdy se může hodit.
Představte si fádní pobřeží bez výrazných orientačních bodů. Například písečná pláž. Na tomto pobřeží je vjezd do maríny. Úzký vjezd do přístavu ve vnitrozemí. Je hustá mlha a potřebujete ho najít. Plujete z moře přímo na tento vjezd. Přijedete k pobřeží a vjezd před vámi není. Co teď? Jste vpravo od vjezdu, nebo vlevo? Kam se máte vydat? Stala se chyba a vy nevíte, co dále.
Samozřejmě, situace i tak má řešení. Poplujete pár set metrů vpravo a pokud to tam nebude, vrátíte se zpět a vydáte se vlevo. Jednou vjezd najít musíte.
Je tu ale také druhá možnost. Metoda záměrné chyby. Z moře nepoplujete přímo na vjezd, ale záměrně poplujete vlevo (nebo vpravo, na tom nezáleží) od vjezdu. Jakmile jste u pobřeží, vydáte se podél pobřeží vpravo, až na vjezd narazíte. Vyhnete se tak nejistotě.
Možná si dnes řeknete, že už není tato metoda třeba, ale až budete například ve Finsku v mlze hledat úzký průliv mezi ostrovy, možná si vzpomenete.
6007
Související články
Klasické navigační znalosti stále nutné pro bezpečnou plavbu
Klasické navigační znalosti stále nutné pro bezpečnou plavbu
Mapové plottery, tablety, mobilní telefony. Získat polohu už není umění. Pro bezpečnou plavbu však jsou stále nezbytné znalosti z minulosti.
Musí navigátor přesně vědět, kde je?
Na to je jednoduchá odpověď. Navigátor nemusí přesně vědět, kde zrovna je. Možná se vám to nezdá, ale je to tak. Pro navigátora je daleko důležitější jiná věc.
Navigační příklad na B, tentokrát proudy
Chystáte se na kapitánský kurz na licenci B? Znovu je tu ukázka navigačního příkladu, tentokrát na plavbu v proudu. První části příkladu již jsme přinesli, teď tedy část poslední, a to je plavba v proudu.