Proč je více bouří?
V posledních letech to vypadá, že pojmenovaných bouří je na mořích a oceánech stále více. Nestabilní počasí deptá jachtaře v zimě i v létě (lyže-jachta). Co za tím stojí?
Vypadá to, že velký vliv na bouřlivé počasí má globální oteplování. Proč tomu tak je? Co má teplo společného s bouřemi?
Představme si to na moři a nad ním. Globální oteplování zvyšuje teplotu moře. Od moře se ohřívá vzduch nad ním. Je teplejší a vlhčí než dříve. Vyšší teplota vzduchu znamená, že je lehčí a má větší tendenci stoupat vzhůru (horkovzdušný balón). Atmosféra je nestabilní.
Dalším prvkem, který má na ráz počasí vliv, je vzdušná vlhkost. Kdo dával pozor při meteorologii, tak ví, že teplejší vzduch pojme do sebe více rozpuštěné vzdušné vlhkosti. A vodní pára je ve vzduchu přenašečem energie. Když pára vzniká, přijímá energii, která je potřebná pro změnu skupenství z kapalného na plynné. Po ochlazení vodní páry, například při výstupu do vyšších vrstev atmosféry, dochází ke kondenzaci vlhkosti a uvolnění energie. Tento princip je zdrojem energie pro nebezpečné hurikány. Hurikány potřebují pro svůj vznik moře teplé nejméně 26°C Chladnější moře = 0 hurikánů. Teplejší moře = více hurikánů. A vlhký vzduch je pro hurikán krmivem.
Proto tedy vyšší teplota moře znamená vyšší teplotu vzduchu nad mořem a větší nestabilitu ovzduší. A více vlhkosti znamená více energie, která bouře přikrmuje.
Jistě je třeba ještě mnoho dalších faktorů, ale pro základní pohled na vzrůstající nestabilitu počasí to stačí. Globální oteplování tedy neznamená jen vyšší teploty, ale také méně stabilní počasí a více bouří.
3541
Související články
Tlaková níže na Jadranu, až 70 uzlů v poryvech
Tlaková níže na Jadranu, až 70 uzlů v poryvech
V neděli bude přes Jadran přecházet tlaková níže od severozápadu. Předpovědní modely se liší, ale podle nejpoužívanějšího ECMWF by kolem poledního jižně od Istrie měla foukat bóra v poryvech přes 70 uzlů.
Červený meteoalarm pro celé chorvatské pobřeží
Včerejší varování před bouřlivým počasím se rozšířilo ze severu na celý Jadran. Silné bouřky, možnost tornád a mimořádné srážky. Přívalové deště mohou vyplavit pobřežní městečka.
Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?