Proč je hurikán Harvey tak ničivý?
V posledních dnes se stále mluví o škodách, které napáchal hurikán Harvey. Proč je ale tento hurikán tak ničivý?
Pro vznik hurikánu je důležité velmi teplé moře. Prohřáté do hloubky. Hurikán totiž nabírá svoji sílu z energie, která se uvolňuje při kondenzaci vodních par.
Motor hurikánu
Vysvětlení. Aby se voda vypařovala, musíme ji zahřát. Musíme tedy dodat energii. Jako když vaříme vodu na kávu. Dodaná energie se však neztratí. Pokud uvolněnou vodní páru ve vzduchu zchladíme a dojde ke kondenzaci (z vodní páry znovu vzniknou kapky vody), energie se opět uvolní. To je energie, pohánějící hurikán. Zjednodušeně.
Jako houba
Ještě jedna věc je důležitá. Čím je vzduch teplejší, tím více vodní páry pojme, aniž by došlo ke kondenzaci. Vzduch se chová jako houba. Zmáčkneme-li houbu na školní tabule, mnoho vody se do ní nevejde (studený vzduch). Uvolníme-li sevření, houba nasaje velké množství vody (teplý vzduch). Konkrétní příklad. Pokud mám vzduch o teplotě 10°C, může obsahovat 9 g vodní páry v m3. Vzduch o teplotě 30°C však již pojme 30 g/m3 a při teplotě 35°C je to již 40 g/m3.
Moře krmí hurikán
Hurikán je takový veliký prádelní hrnec plný extrémně teplého a vlhkého vzduchu. Vlhký vzduch stoupá ve středu hurikánu vzhůru, ochlazuje se a uvolňuje energii.
S takovou by se ale množství vlhkosti v hurikánu brzy vyčerpalo a hurikán by pomalu zeslábl, zemřel. Dokud se však pohybuje nad teplou mořskou hladinou, zásoby vlhkosti se neustále z teplého moře doplňují.
Smrt hurikánu
Když se hurikán dostane nad pevninu, ztratí přísun vlhkosti a ničivá bestie bez svého zdroje síly pomalu zahyne.
Ničivé deště
Mluvíme o tom, že stoupající vlhký vzduch v hurikánu se ochlazuje, vzdušná vlhkost kondenzuje a uvolňuje se energie. S tím samozřejmě souvisí i prudké deště. Ty nyní ničí části Texasu zasažené Herveym. Jde o extrémní deště.
Hurikán Harvey se dostal nad pevninu a jeho postup se téměř zastavil. Nepokračuje v pohybu dál, ale stojí na místě. A prší z něj. Úhrny srážek jsou extrémní. Místy přesahují množství 50 mm/hod. Pokud by hurikám pokračoval ve svém pohybu, srážky by se rozprostřely na rozsáhlejší území. Zde dopadají na jedno místo. 50 mm/hod znamená 120 cm za den!!! Na jediný metr čtvereční!
1 200 000 litrů za den do každé ulice
Malý výpočet. Představte si ulici dlouhou 100 metrů a širokou 10 metrů. Normální ulice. Za den by se deštěm naplnila do výšky 120 cm. To by znamenalo nevídaných 1 200 000 litrů vody jen v takové ulici… Za jediný den.
Zdrojem záplav při hurikánu je tedy především déšť.
Storm surge
Na mořském břehu hraje roli ještě jeden jev. Říká se mu storm surge. Je to vzdutí mořské hladiny způsobené bouří.
Ve středu hurikánu je nízký tlak vzduchu.
Představte si lavor plný vody. Zakryjte ho potravinářskou fólií a v jeho středu zatlačte na hladinu rukou. Vytvoříte tlak na vodní hladinu a ta v místě vaší ruky poklesne. Když někde poklesne, jinde musí stoupnout. Adekvátní, i když opačný, děj vidíme v hurikánu. Nízký tlak znamená vzestup hladiny.
K tomu dále přispývá i silný vítr vanoucí do středu hurikánu, který také zvedá hladinu. Žene vodu do jednoho místa. V hurikánu Harvey bylo předpokládáno, že storm surge, tedy vzdutí hladiny, dosáhne až 3,7 m.
Proto je Harvey tak ničivý.
A jedna poznámka na závěr. Hurikán je živen vysokou teplotou vzduchu a moře. Proto globální oteplování znamená, že se na podobné bouře se budeme moci těšit častěji.
4941
Související články
Sibérie
Sibérie
Dnes v noci na Jadranu divočina. Jižní a jihozápadní vítr před studenou frontou bude na severu Jadranu sílit až k 55 uzlům. Vítr a nízký tlak způsobí vzestup hladiny moře. V některých přístavech dojde i na zaplavení nábřeží a přilehlých ulic.
Když barometr ukazuje takové věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval
Bomb cyclone, explosive cyclogenesis, bombogenesis. Silná slova. To ani nemusíme vědět, co znamenají. Jedna taková bouře je právě u západního podřeží USA a Kanady.
Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?