Pozor na velké lodě, nevidí nás
Často si stěžujeme na to, že ze strany velké nákladní lodě nedošlo k takové reakci, jakou bychom my s naší znalostí a výkladem pravidel COLREG očekávali. Podívejme se na tuto problematiku z můstku velké lodi.
Průvodcem nám bude první palubní důstojník Lukáš Staněk. Věci vidí z druhé strany než my, ale přitom má i bohaté jachtařské zkušenosti. Díky tomu se dokáže vžít i do pozice jachtaře, který polehává za kormidlem s šalebným pocitem vlastní nedotknutelnosti.
Jak jsou jachty vidět z můstku nákladní lodi?
Zhruba asi jako když sedíte doma na židli a několik metrů od sebe náhodou zahlédnete lézt po podlaze broučka. Není to zrovna nejlepší přirovnání, neboť onoho broučka zahlédnete pravděpodobně jenom díky tomu , že se hýbe. S malými loděmi na moři je to mnohem horší.
Malý člun či plachetnice se na hladině sice rovněž pohybují, jenže ona se tak nějak pohybuje i ta hladina – “mobilis in mobili”, jestli si dobře pamatuji heslo kapitána Nema z verneovek.
COLREG
Když se podíváme na COLREG, respektive jeho první část a přečteme si jednotlivá pravidla tak, jak jdou za sebou, zjistíme, že je někdo neseřadil náhodně: lookout – risk of collision – action to avoid collision. Pokud máme hovořit o riziku srážky, musíme nejprve zjistit, zda toto existuje. Abychom dospěli k tomu, jestli ano, musíme se náležitě starat o to, co se děje kolem, tedy hlídkovat.
V absolutní většině námořních srážek o sobě lodě nevěděly včas, nebo dokonce vůbec! Hlavní roli v tom hrálo nedodržení toho nejprostšího pravidla “Proper Look-out”, o čemž se ještě zmíním. Svůj díl viny si však připsaly i meteorologické podmínky jako např. snížená viditelnost.
Jehla v kupce sena
Jak je ve skutečnosti jachta vidět z můstku velké nákladní lodi? Pokud není vynikající viditelnost a klidná hladina, pak vězte, že velice špatně. Byl jsem požádán, zda bych nedohledal nějaké fotografie pro ilustraci. Jenže vyfotit jachtu na oceánu, je jako vyfotit již zmíněného broučka na podlaze, aniž byste se zvedli ze židle – je to jen drobná skvrnka na pozadí.
Ve vlnách
V momentě kdy se trošku zvedne moře, začne být povětšinou bílý trup jachty na pozadí bílých hřebenů vln ještě hůře rozeznatelný. Pokud vítr dále zesílí nad 5bf, vytvoří se těsně nad hladinou jakýsi opar ze vzduchu nasyceného vodní tříští, který možnost vidět malý cíl pohybující se nízkou rychlostí těsně nad hladinou, ještě zkomplikuje.
Příliš vysoko...
Další komplikací pro včasné spatření jachtaře z paluby nákladní lodi je zcela paradoxně výška můstku nad hladinou. Ta sice posouvá horizont podstatně dále, než je tomu u jachty, kde budete mít výšku očí cca 2-3 metry nad hladinou (na můstku 20 metrů nad hladinou), na druhou stranu se tím de facto eliminuje možnost na takto vzdáleném horizontu spatřit malý cíl. Každá loď je totiž podstatně lépe vidět proti nebi, čili na horizontu, než proti vodní hladině. Na to, aby byla jachta vidět na horizontu námořní lodi, je však příliš malá.
V noci
Trošku lepší situace nastává paradoxně v noci. Pokud je plachetnice vybavena kombinovanou svítilnou na stěžni, je za běžných podmínek díky výšce tohoto světla nad hladinou vidět poměrně dobře. V případě klasického osvětlení na úrovni paluby, už je to výrazně horší.
Radar
Doposud jsem zmiňoval pouze vizuální pozorování bez jakékoliv techniky. Jak to vypadá s viditelností na radaru? Nechci strašit, ale ani v tomto případě není radar všespásnou pomůckou. Záleží totiž u něj daleko více než u jakéhokoliv jiného zařízení na správném nastaveni. Každý námořní důstojník měl sice radary v rámci školy, musel z nich skládat zkoušku a k tomu ještě dodatečně dělat kurz, ale ne všichni si z výše zmíněného něco vzali. Pokud je totiž radar špatně nastavený, (Gain nízko, vytažené Anticluttery), nejsou na něm malé cíle vůbec vidět.
Při správném nastavení je to však nedocenitelný pomocník, který dokáže na relativně klidné hladině detekovat malý cíl v podobě plachetnice či motoráčku na několik mil. Opět v tomto případě záleží na stavu more (malá loď má tendenci “mizet” mezi vlnami) a případných atmosférických srážkách (X – Band radar je např. v hustém dešti úplně slepý).
AIS
Další v poslední době se poměrně rozmáhající pomůckou je AIS (Automatic Identification System). Tímto systémem vysílajícím v pásmu VHF identifikační údaje o vlastní lodi spolu s jejím kurzem a rychlostí, jsou povinně vybaveny všechny nákladní lodě a poslední dobou naštěstí přibývá i jachtařů, kteří na své lodě AIS instalují.
I tady však existuje “ale”. AIS transpondery pro jachty jsou označovány jako “Class B”. To velmi zjednodušeně znamená, že jednak vysílají na sníženém výkonu a také v delších intervalech. Tyto faktory spolu s kombinací výšky antény způsobují, že malá loď vybavená Class B AIS transceiverem není ani zdaleka tak dobře (a včas) vidět, jako je tomu u velkých nákladních lodí.
Zítra přineseme druhý díl, ve kterém se mimo jiné podíváme i na manévrovací schopnosti velkých lodí.
Foto Lukáš Staněk
21543
Související články
Když nejde odpadnout…
Když nejde odpadnout…
Dvě plachetnice se křižují, jachta s větrem zleva by měla uvolnit cestu, kormidelník to vidí, vše vypadá pod kontrolou. Nestane se však nic, ozve se rána a je tu nepochopitelná kolize.
Kolizí s kosatkami přibývá
Nejen čtenáři Lodních novin již jistě zaregistrovali, že se zhruba od roku 2020 množí zprávy o útocích či interakcích ze strany skupiny kosatek iberských v okolí Pyrenejského poloostrova. Vybírají si především plachetnice v délce mezi 10 a 20 metry délky. Zajímalo nás, jak tento fakt vnímají pojišťovny, a zda si jachtaři mířící do těchto míst mohou být jisti pojistným plněním i v případě kolize s kytovci.
Hororový vrak odstraněn. Ztroskotanému důchodci přispěli ostrované
Neobvyklá atrakce zpestřila na pár dní život obyvatel východofríského ostrova Norderney. Na jedné z jeho pláží uvízla svépomocí postavená jachta, která nejprve budila dojem „lodě duchů“, což podporoval i její velmi netradiční vzhled. Ve skutečnosti ztroskotala i s kapitánem a stavitelem v jedné osobě na palubě.