Search
× Search
Nevýhoda obřích větrných turbín – nejsou lodě, které by je mohly stavět
Daniel Vodička
/ Kategorie: Zajímavosti

Nevýhoda obřích větrných turbín – nejsou lodě, které by je mohly stavět

Překotné tempo růstu výkonu větrných turbín instalovaných na moři s sebou nese jeden podstatný problém. Přestávají mu stačit dodavatelé lodí, které stavbu mořských větrných parků umožňují.

Výkony větrných elektráren stále rostou, rotory turbín se zvětšují, jejich listy prodlužují. Zatímco v roce 2010 byl průměrný instalovaný výkon jedné turbíny 3 megawatty, v loňském roce to bylo 6,5 MW, přičemž ty největší se blížily 10 MW. Turbíny s výkonem vyšším než 8 MW tvořily v letech 2010-21 jen 3 procenta z celkového objemu instalovaných větrných elektráren, do roku 2030 má jejich podíl vzrůst na 53 procent. Uvádí to zpráva norské analytické společnosti Rystad Energy, v níž je zahrnuta globální větrná energetika s výjimkou Číny.

V loňském roce strávily lodě tyčením mořských větrných elektráren na celém světě souhrnný čas odpovídající 11 letům. V roce 2030 to podle Rystad Energy má být více než sedminásobek (79 „loďolet“). Z toho většina (62 „loďolet“) se bude týkat instalací turbín s výkonem vyšším než 9 MW, které ještě v roce 2019 ani neexistovaly.

„Dokud byly turbíny malé, instalaci prováděly k tomu určené lodě první generace, případně mobilní zvedací plošiny z ropného či plynařského průmyslu. Jenže provozovatelé větrných parků stále více upřednostňují větší průměry, což vyžaduje novou generaci plavidel pro tento účel,“ uvedl analytik Rystad Energy Martin Lysne.

Méně známé náklady energetické transformace

V současné flotile lodi určených pro tuto činnost jsou pouhé jednotky plavidel, které umožňují instalaci turbíny s výkonem 10 MW a vyšším. Aktuálně se přitom již testují větrníky s výkonem 14 MW. Takového mamuta by nebyla schopna na moři postavit žádná z dnes operujících lodí.

Právě rychlost, s níž roste výkon nových turbín dodávaných výrobci, je hlavní překážkou toho, aby loděnice stavěly adekvátní lodě. Zní to neuvěřitelně, ale podle Rystadu jsou dnes zastaralé dokonce i lodě uvedené do provozu v tomto desetiletí. Těžko se tak divit, že se loděnicím do nových projektů příliš nechce. Náklady na stavbu takové lodi se pohybují mezi 300 a 500 miliony dolarů, a pokud se loď stane nepoužitelnou dříve, než se vrátí alespoň investice do její výstavby, je výsledek finanční kalkulace celkem zřejmý. Tento infrastrukturní zádrhel tak může výrazně zpomalit proces transformace energetiky v zemích střední a severní Evropy, které na mořské větrné farmy a jejich rozvoj spoléhají.

Dohnat a předehnat

Výrobci turbín ale zatím dál jedou v modu „neomezeného růstu“. Výrobní halu konsorcia Siemens Gamesa v Cuxhavenu v polovině ledna opustila první sériově vyráběná turbína s výkonem 11 MW. Společnost kvůli tomu musela upravit i výrobní prostory, což si vyžádalo několik měsíců. Turbína se spolu s dalšími 139 bude točit v nizozemském mořském parku Hollandse Kust Zuid, který staví firma Vattenfall. S instalovaným výkonem 1,5 GW půjde v době spuštění o největší farmu na světě,  navíc postavenou bez pomoci dotací. Turbína s názvem SG 11.0-200 DD využívá listy rotoru dlouhé 97 metrů, které opisují kruh s průměrem 200 metrů. Podle výrobce by její roční celková produkce energie měla být o 40 procent vyšší, než tomu bylo u předchozího modelu.

Image
V současnosti největší na světě.
Tentýž výrobce v září loňského roku zahájil v dánské testovací lokalitě Osterild instalaci prototypu největší turbíny světa. Elektrárna s označením SG 14-222 DD začala dodávat energii v prosinci. Turbína s výkonem 14 MW je osazena listy dlouhými 108 metrů, celkový průměr rotoru je 222 metrů. Jediný tento větrník má podle údajů německo-španělského výrobce generovat energii, jež pokryje spotřebu 14 tisíc průměrných evropských domácností. Již loni v březnu Siemens Gamesa obdržel první objednávku těchto turbín, konkrétně od RWE, která staví v britských vodách větrný park Sofia s plánovaným výkonem 1,4 GW. Další objednávky přišly od provozovatelů větrných parků ve Spojených státech a v Asii. Sériově má být tento gigant k dispozici v roce 2024.

Velmi podobné parametry má největší zástupce řady Haliade-X amerického výrobce GE. Rotor o průměru 220 metrů a listy dlouhé 107 metrů slouží na turbínách Haliade-X s výkonem 12, 13 a 14 MW.  

V průběhu letošního roku Siemens Gamesa počítá s instalací prototypu další 14megawattové turbíny, ale s průměrem 236 metrů. Na tyto větrníky spoléhá Vattenfall ve hře o kontrakt na výstavbu a provoz dvou britských mořských windparků Norfolk Vanguard a Norfolk Boreas, každý s předpokládanou instalovanou kapacitou 1,8 GW.

Také dánská společnost Vestas má letos v úmyslu vztyčit „další“ největší turbínu světa – o výkonu 15 MW. Ani tento rekord ale nevydrží dlouho, alespoň podle oznámená čínské firmy Ming Yang, která se chystá postavit 16MW turbínu.   

 

1035
Na horu