Modernizace sportovního přístavu v Podolí

Projekt revitalizace podolského přístavu vznikl na základě společného postupu všech čtyř subjektů sídlících v této výjimečné lokalitě: Českého Yacht Klubu, Tělovýchovné jednoty Tatran Praha, Univerzity Karlovy – Přírodovědecké fakulty UK a Yacht Clubu CERE. Ty jsou garantem pokračování sportovních aktivit přístupných široké veřejnosti a zachování genia loci tohoto úžasného místa. Návrh úprav Podolského přístavu pochází od architekta Ondřeje Busty ze studia ROBUST architekti. 

Urbanisticko-architektonická koncepce řešení

Současná podoba podolské zátoky se od doby svého vzniku v letech kolem roku 1870 nijak zásadně nezměnila. Její tvar definovaný kosou ochranné hráze na jejímž ostrohu v roce 1912 vybudoval Český Yacht Klub svoji dřevěnou loděnici, je do dnešních dnů stále stejný. Spolu s dřevěnou loděnicí veslařského klubu Regatta dodávají zátoce výjimečnou atmosféru. Obě tyto nejstarší stavby stojící na opačných koncích zátoky mezi sebou ponechaly prostor pro uskladnění lodí a možný další rozvoj sportovních staveb. Prostor, který se také později opravdu zaplnil objekty loděnic a technického zázemí jachtařské sekce TJ Tatran a invazního člunu sekce motorářů. Tyto dva poslední objekty ale bohužel nepřinášejí výraznou architektonickou kvalitu, jež by dokázala potvrdit elegantní křivku hráze a spolu s dalšími přístavky naopak charakter zátoky mizí pod nánosy vrstev, sice technického charakteru, ale velice nízké estetické hodnoty.

Závěr zátoky na jižní straně, kde se ochranná hráz připojuje na městské nábřeží, zde vytváří prostorné plato, které unese urbánní zahuštění a orámování jednopodlažními objekty nad korunou hráze. Dnes je zde kromě loděnice Regatta patřící Univerzitě Karlově ještě Yacht Club CERE lemující celou návodní stranu k řece. Jedná se o místo s potenciálem dalšího urbanistického rozvoje, který nenaruší charakter a prostorovou modelaci zátoky.

Těžištěm návrhu je tak umístění objektu loděnice TJ Tatran, která není navrhována jako dočasná stavba, ale jako rovnocenný partner okolním objektům. Loděnice, která v sobě uschová veškeré příslušenství a uspokojí potřeby klubu na dlouhá léta dopředu. Dům, který v sobě skryje a unese podstatnou část klubového života a jeho provozu.

Objem a výška nově navrhovaných staveb v této lokalitě by neměly převýšit již stávající objekty, které nad korunou ochranné hráze mají výšku jednoho nadzemního podlaží. Ostatní patra jsou vždy umisťována od koruny hráze dolů. Tento návrh tuto premisu respektuje i vzhledem k poloze v ochranném pásmu NKP Vyšehrad. 

Nová loděnice TJ Tatran je navržena jako dvoupodlažní objekt s přízemím v úrovni paty hráze a prvním patrem navazujícím na její korunu. Loděnice takřka z jedné poloviny své půdorysné stopy stojí na sloupech a funguje jako exteriérový krytý prostor pro uskladnění lodí a případné práce na nich. Její tvar jednoduše kopíruje tvar křivky ochranné hráze na straně jedné a zbývající dvě strany jsou definovány přímkou určující hranu zástavby mezi loděnicemi YC CERE a UK a odstupem mezi loděnicí UK s prostorem pro průjezd velkých aut a lodí na návěsech. 

Naopak nové depozity loděnice Českého Yacht Klubu by měly být lehké pravděpodobně dočasné stavby, které řeší současnou poptávku sportovního klubu na uskladnění lodí s výhledem na několik desítek let dopředu. Pravděpodobně ve shodě s životností použitých materiálů použitých k jejich stavbě. I tak ale tyto objekty odpovídají celkové koncepci a urbanismu přístavu, kdy jejich půdorysná stopa kopíruje křivku hráze a jsou pouze jednopodlažní, což odpovídá požadavkům na jejich snadné využívání, skladování a manipulaci s loděmi. Jsou vyneseny na nosných pilířích a objemově jsou odtrženy od ostatních budov loděnic, takže opticky nezvětšují objem žádné z nich. Platforma, na které jsou vyneseny, je zamýšlena jako průběžná od konce zátoky až k bráně pozemku ČYKu, kdy je ji možné využít jako parkovací a odstavnou plochu pro auta a lodě na přívěsech. 

Konec platformy depozitu je na konci u plotu pozemku v pronájmu ČYKu rozšířen pro případné otáčení aut a ve své konstrukci nese věž rozhodčích. Ta je netradičně umístěna pod ni, protože díky své poloze a výšce je i tak ve stále výhodné pozici pro přehlédnutí řeky, a přitom nijak neoslabuje stávající objekt historické loděnice ČYKu. 

Posledním objektem revitalizace přístavu jsou samotná mola, kde se počítá s jejich celkovou obnovou. Tato objemová studie naznačuje jejich pozice s efektivnějším rozvržením. V části dnešních betonových mol návrh předpokládá širší plato umístěné buď na stávajících železobetonových konstrukcích, nebo zcela nové. Toto plato je servisním molem pro celou zátoku s možností umístění nádrží pro pohonné hmoty, pitnou i odpadní vodu a jeřábu pro manipulaci s loděmi vyšší tonáže.

Zachování a modernizace sportovního přístavu v Podolí

Zdroj ČYK

Jedna z budoucích loděnic.

Cíl: Cílem projektu všech tří sportovních klubů je zachování jediného sportovního přístavu v Praze, jeho modernizace na současnou evropskou úroveň a udržení vhodného prostředí pro rekreační sport dospělých a pro vodácký výcvik dětí a mládeže. 

Historie: Ochranný přístav vznikl vybudováním ochranné hráze v letech 1867–1872 jako ochrana pro plavidla v případě povodní. První sportovní klub se usadil v přístavu již v roce 1894 – Český Yacht Klub se svou první plovoucí loděnicí. Následně se do zátoky přestěhoval německý veslařský klub Regatta, který postavil na jižním břehu svou loděnici. Je to nejstarší dosud stojící sportovní stavba v Praze. Nyní je užívána jako loděnice přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, sloužící k vodáckému výcviku studentů a tělesně postižených. Bohužel dosud není památkově chráněná. Český Yacht Klub postupně se zvyšujícím počtem členů a zájemců o vodní sporty vystřídal další dvě plovoucí loděnice, až v roce 1912 postavil na ochranné hrázi svůj „klubový dům“ – ve své době největší sportovní stavbu v Praze. Loděnice stojí v původní podobě dosud a je památkově chráněná, včetně parkové úpravy pozemku a zimoviště lodí na hrázi. Do zátoky se následně ve 30. letech přemístil i „Klub vodních motoristů“ – nyní Tatran Praha se svou plovoucí klubovnou, postavenou na trupu německého invazního člunu ze druhé světové války. Po převratu v roce 1948 byl ČYK začleněn do TJ Slavoj Vyšehrad, ale stále byl znám jako ČYK včetně vodáckého oddílu vodních skautů. Již v roce 1990 těsně po sametové revoluci došlo k opětovnému osamostatnění a obnovení ČYKu a vrácení klubového majetku. Celý přístav je v současnosti rozdělený mezi zmiňované tři subjekty – ČYK, Tatran Praha a UK tak, jak historicky vznikal. Přístav byl budovaný postupně, vždy pro každý klub samostatně a pouze v rámci dostupných prostředků každého klubu. Na Vltavě v Praze a okolí je pro provozování a výcvik jachtingu i vodního motorismu pouze jediný vhodný prostor – od Železničního mostu po most Inteligence.  

Jako jeden z mála sportů je možné jachting i vodní motorismus provozovat po celý život i jako sport pro tělesně postižené. V roce 2018 se zúčastnil týdenní plavby na plachetnici na Baltu i čestný člen ČYKu Ing. Rudolf Holý ve věku 97 let. Pro děti od 6 let a pro mládež organizují kluby celoroční sportovní i závodní výcvik, kdy absolvují řadu závodů po celé republice. Podporují tak nejen aktivitu dětí a mládeže, ale učí je sportu, který mohou pěstovat po celý život. Navíc je to sport provozovaný v přírodě a snadno přizpůsobitelný věku i časovým možnostem jednotlivce.

Současnost a budoucnost: S vědomím historie vzniku a s vědomím současných požadavků na vybavení a provoz sportovního přístavu se všechny tři organizace dohodly na společném postupu při modernizaci přístavu. K tomuto cíli uzavřely dohodu o spolupráci, kterou potvrdily podpisem společného memoranda.

Naším cílem je:            

• Modernizovat sportovní přístav i jeho funkce jako jeden funkční celek tak, aby vyhovoval současným požadavkům sportovních uživatelů i turistů i v dalších letech.            
• Zachovat prostor a vybavení pro pěstování vodních sportů pro běžné obyvatele Prahy a okolí. 
• Zachovat podmínky pro výcvik dětí a mládeže ve vodních sportech a zlepšit prostor a vybavení pro výcvik.    

K tomuto cíli jsme vytvořili architektonický projekt, který respektuje historickou tvář této lokality, zahrnuje všechny současné funkce sportovního přístavu i s výhledem do budoucnosti, a především respektuje požadavky na provozování vodních sportů běžnými občany.    

Na podporu tohoto záměru byla sepsána Petice za zachování a modernizaci sportovního přístavu v Podolí: PETICE

Petiční výbor: za ČYK Pavel Schwarz, za TJ Tatran Praha JUDr. Naďa Mullerová

Fotogalerie: http://www.cyk.cz/cyk1/galerie/

Více informací: http://www.cyk.cz/cyk1/studie/

Související články

Voda stoupá, přístav se plní

Voda stoupá, přístav se plní

Vltava v Praze stoupá, stále prší a média varují před povodní biblických rozměrů. Pražské lodě a jiné plovoucí vynálezy hledají úkryt ve Smíchovském přístavu.

Vypsali jsme ještě jeden kurz manévrů v Praze

Vypsali jsme ještě jeden kurz manévrů v Praze

Kurzy přístavních manévrů v Praze jsou plné, ale zájem jachtařů vyrážejících na moře o osvěžení přístavních dovedností nás donutil k vypsání ještě jednoho termínu. Máte-li zájem o zlepšení se v manévrech, nový termín je 25. září. Kurz povede tentokrát Vojta Sládeček.

Volné místo na přístavních manévrech v Praze

Volné místo na přístavních manévrech v Praze

Chystáte-li se v nejbližší době na moře a nejste-li si jisti svými dovednostmi v přístavech, máte poslední šanci se zlepšit, získat za kormidlem jistotu, odstranit chyby.