Kito de Pavant zachráněn

Na jachtě Bastide Otio se po srážce s ufem utrhlo zadní ložisko držící naklápěcí kýl. Kýl visel pod lodí jen na hydraulickém rameni, které kýl naklápí. Rameno se postupně prolamovalo trupem ven z lodi. 

Kito de Pavant: 

"Byla to velmi silná rána. Jel jsem mezi 15 a 20 uzly ve větru 25 až 30 uzlů. Moře bylo rozbouřené. Plul jsem konzervativně, nebyl jsem příliš rychlý. Přišla rána, nevím do čeho. Slyšel jsem ránu a hned mi bylo jasné, že to muselo být něco tvrdého. Když jsem se podíval za loď, nic jsem neviděl. Náraz vylomil trup za kýlem. Když jsem se tam podíval, stále visel v trupu. Jakmile jsem ale stáhl staysail J3, abych zpomalil loď, kýl poklesl o několik palců. Zhoršilo se to. Nic jsme s tím nemohl udělat. Udělal jsem obrat, abych zamířil na sever, ale za chvíli mi bylo jasné, že není možné pokračovat. Stáhl jsem hlavní plachtu a kontaktoval vedení závodu.
Naštěstí jen 110 mil severně od mé polohy plula Marion Dufresne. Další možností byl účastním Vendée Globe Louis Burton. Tomu by to však trvalo dva dny. Je strašné takto opustit loď. Je to poprvé, co jsem o loď přišel. Padlo to na mě, ale psychicky jsem OK.
Je to štěstí v neštěstí. Marion Dufresne pluje v těchto místech jen čtyřikrát v roce. Podmínky poslední noci byly hrozné. Dále jsem již nebyl schopen udržovat hladinu vody na setrvalé úrovni. Podlážky již plavaly. Je těžké takto opustit loď uprostřed ničeho, ale nebyla jiná možnost. Již jsem neměl energii na provoz čerpadel a nebyl jsem schopen ani dobíjet, motor byl pod vodou. Velká část trupu je zničena, vyrvána spolu s kýlem. Hydraulické rameno protrhlo další metr trupu. Už to bylo dost nebezpečné.
Nyní jsem na Marion Dufresne a plujeme na ostrov Crozet. Dále na Kerguelenovy ostrovy a Amsterdam. Na této lodi, která zásobuje vědce a meteorology na ostrovech, strávím další tři týdny.“

Ještě pohled kapitána Dudoita z Marion Dufresne:
„Evakuovali jsme Kito de Pavanta z jachty dnes ráno na našem RIBu. I když počasí bylo stále divoké. Vítr 6 – 7°B a vysoké vlny. Jsme na zásobovací plavbě na jižní ostrovy, což je naše standardní prosincová práce. Z Reunionu jsme odpluli 2. prosince. V okamžiku, kdy jsme byli kontaktováni, jsme pluli 110 mil severně od Bastide Otio. Zařadili jsme maximální rychlost a na místo se dostali dříve, než jsme předpokládali. Bastide Otio jsme zahlédli v 1530 UTC. Padala tma. Byli jsme ve vizuálním i VHF kontaktu s Kitem. Vzhledem ke stavu moře a nastávající tmě však nebylo možné začít se záchrannou operací ihned. Protože měl Kito stav lodě pod kontrolou, bylo domluveno, že počkáme. Průnik vody do podpalubí byl kontrolován a pokud by se kýl ulomil a Bastide Otio překlopila, byli jsme domluveni, že Kita vytáhneme ze záchranného ostrůvku. Ráno se už situace zhoršila. Voda v trupu stoupala. Proto jsme hned za rozednění vyslali RIB a Kita jsme převezli k nám. Byl unavený a zklamaný…“

Thomas Ruyant
S vážnými problémy bojuje Thomas Ruyant. Utrhla se hadice nasávání vody z moře do vodního balastu. Do podpalubí začalo proudit ohromné množství vody. Thomas dokázal za použití plachet a všeho, co měl po ruce, otvor ucpat. Následně provedl obrat, aby díru dostal nad hladinu a pokusil se vše opravit. Na palubě by měl mít pro opravu vše potřebné.

Zdá se, že Indický oceán si jako vždy připíše na své konto konec mnoha dalších snů.

Polohu lodí najdete zde.

Související články

Nápad za 100 bodů

Nápad za 100 bodů

Vyrazit na nejvyšší vrchol Pelješacu v žabkách, před polednem a v teplotách přes 30°C je hloupost ocenitelná Darwinovou cenou.

Kolik stojí záchrana lodě?

Kolik stojí záchrana lodě?

Výborný článek o tom, jaký je rozdíl mezi záchranou lodi a pouhým vlečením, jsme dostali od Lukáše Staňka. Je to jen hra se slovy? Ne, jde o to, kolik za asistenci v problémech zaplatíte. Tento rozdíl je třeba znát.

Na mělčině. Co dělat?

Na mělčině. Co dělat?

Najeli jste na mělčinu. Pod kýlem bahno, žádné škody na lodi, ale nedaří se odplout. Pomáhá vám člun, naklání vás. Dělá to ale dobře?