Kam vyrazit v létě: Šipan
Plánujete-li plavbu do jižní Dalmácie, nezapomeňte navštívit ostrov Šipan, který leží jen 9 mil od Dubrovníku. Zatímco Dubrovnik se stal turistickým skanzenem, jehož návštěva je dobrá tak leda na Instagram, ostrov Šipan má stále kouzlo doby, kdy se nikam nespěchalo.
Poprvé jsem navštívil Šipan jen krátce po obléhání Dubrovniku na konci minulého tisíciletí. Ostrov pospával a turistický shon byl na hony vzdálený. Tedy na hony… Přesně 9 mil. Atmosféra byla taková, jako by šlo o 900. Jedna nesmělá restaurace, bar u přístavu trajektu se sezením pod palmami, platan starý několik staletí a vyřazené osobní automobily bez značek, které sloužily k převozu čehokoli, co se vešlo dovnitř, na haubnu i na střechu. Pravidla vládla na ostrově šipanská, policie byla vzdálena přes moře a do života ostrovanů nezasahovala.
Historie
První zaznamenané zmínky o ostrově pocházejí z roku 1371. Osídlen však byl již nejméně v době římské (základy staveb), ale název ostrova vychází z řeckého slova gypanon, které značilo orlí hnízdo.
Ve druhé polovině 15. století se v souvislosti s ostrovem zmiňuje rodina Sagroević-Stjepović-Krivonosović-Skočibuha, která byla s ostrovem provázána na dlouhá léta. Šlo o rodinu, která se věnovala s námořnímu obchodu a jejich lodě pluly až do Anglie a Holandska.
Největší rozkvět nastal v období Dubrovnické republiky, kdy se na ostrově rozvíjela stavba lodí, pěstování oliv, rybářství a vinařství. Na Šipanu v té době žil i Ivan Franatica Sorkočević (Sorkočevičův palác v maríně v Dubrovniku), chorvatský básník, překladatel a diplomat.
Osud Šipanu je svázán s Dubrovnikem a po zemětřesení v 17. století, které zničilo Dubrovnik, začal i Šipan upadat. Velikou ránu pak ostrovu zasadila hospodářská krize na začátku 20. století, kdy ostrov opustilo mnoho domorodců. V posledních letech ostrov navštívili představitelé královských rodů z Monaka a Belgie.
V době rozkvětu žilo na ostrově 7000 lidí, dnes jde o 450 převážně starších obyvatel. Dubrovnická honorace zde měla 42 paláců, které sloužily jako letní sídla. Bylo zde také 34 kostelů. Většina z nich se nedochovala, ale sídlo rodu Skočibuhů v Suduradu je zachované a zrekonstruované. Na ostrově je stále možné obdivovat 3 kostely z 11. století.
Současnost
Ostrov je tvořen dvěma vápencovými hřebeny, mezi kterými se táhne po celé délce ostrova úrodná nížina nazvaná polje. Olivové háje se nachází na svazích hřebenů. V roce 1999 se podařilo sklidit a zpracovat 116 tun oliv. Místní olivový olej je považován za nejlepší v Chorvatsku.
Dnes jsou na ostrově dvě obce. Na jihovýchodě menší obec Sudurad s trajektovým přístavištěm a na severozápadě Šipanska Luka. Šipanskla Luka leží schovaná v dlouhé zátoce, která je z jedné strany lemována olivovými háji. Na konci je malý přístav, za který se dnes samozřejmě platí. V zátoce bylo i bezpečné kotvení, ale co bylo včera, již nemusí platit dnes.
Pro svoji atmosféru je pro jachtaře atraktivnější Šipanska Luka. Vesnické nábřeží je porostlé palmami a centru dominuje ohromný platan z doby rozkvětu Dubrovnické republiky. V Šipanské Luce se také nachází vynikající rodinná restaurace Konoba kod Marka. Být zde a nezajít k Markovi by byla chyba hodná gastronomického barbara. Místo v restauraci je třeba si předem rezervovat (+38520758007). Chcete-li si nechat poradit, dejte si jako předkrm polpete od hobotnice a jako hlavní korčulansku poparu.
Koupání
Nejkrásnější koupání v okolí Šipanu je v Prolazu Harpoti nedaleko přístavu Šipanska Luka. Místo je hluboké, ale kotvu je možné hodit na mělčině a vyvázat se na břeh. Pozor jen na útes, který stojí v cestě na kotviště. Voda je v místě čistá a podmořský život na místní poměry bohatý.
Negativa
Negativem je jen to, že Šipan se stal turisticky atraktivním a vyrostlo zde větší množství nových domů. Více jich přibylo v Suduradu. V Šipanské Luce však vyrostl ten nejhorší z nich. Na břehu zátoky stojí naddimenzovaná vila kdovíjakého ruského miliardáře, které naprosto nectí původní stavby ani vegetaci. Pro jistotu je obklopená vysokým plotem a sledovaná kamerami. Russkaja rábota.
3521
Související články
Proč se tam všichni tlačí
Proč se tam všichni tlačí
Mykonos, Hvar, Dubrovnik, Hydra, Saint Tropez, či Capri. Místa, kde se budete tlačit s davy ostatních světoobčanů, kteří to také musí vidět. Budete se tlačit, budete platit, strkat do sebe, potit se, omdlévat, stres před přistáním, stres v přístavu, stres při odplují. Proč všichni musíme být zrovna tady, a ne nikde jinde?
Život na Lastovu je hezký, ale složitý
Vracíte se domu ze Splitu na Lastovo. U trajektu vám mechanik celý od šmíru řekne, že tenhle trajekt dnes určitě nikam nepojede. Jestli ještě pojede… Jmenuje se Oliver. Ten trajekt, ne ten mechanik.
40 euro za dubrovnické hradby. S jedním ale
Vydáte-li se na dubrovnické hradby s početnější rodinou (s manželem/kou, čtyřmi dětmi a babičkou s romantickou vzpomínkou na léto roku 1976), vyjde to i se zmrzlinou u okýnka vedle pokladny na více než 300 euro. K tomu nějaký ten oběd, platba za marínu, trička na památku. Když budete navečer odvazovat lana a vyplouvat, otřete si orosené čelo. A nemusí to být horkem.