Jak vypadá záchrana vraku závodní jachty
Nákladní loď a plachetnice se srazí a plachetnice je rozlomena vejpůl. Je třeba vrak odstranit. Jak taková záchrana probíhá? Svědectví z první ruky.
Class40 NST Cabinet Z se srazila s nákladní lodí nedaleko systému rozdělené plavby Ouessant na západě Bretaně. V oblasti byla mlha, obě lodě prý před kolizí komunikovaly pomocí VHF. Nákladní loď však nevěřila, že 16 uzlů plující plachetnice je plachetnicí. Ale to jsou jen zprávy ze druhé ruky a co se přesně stalo a na čí straně je větší díl viny je předmětem šetření.
Jak probíhala záchrana vraku? Ihned byl kontaktován parťák Milana Koláčka Adrien Hardy, respektive jeho firma Ocean Assistance, která se záchranou vraků lodí zabývá. Stalo se tak v okamžiku, kdy Koláček s Hardym po neúspěšné účasti v CIC Normandy Channel Race (zničená nezbytná kosatka) připluli na Milanově Class40 do Lorientu.
V první řadě bylo nutné domluvit detaily záchrany s pojišťovnou. Následně dvojice Hardy a Koláček spolu s posilou v podobě Sidney Gavigneta vyrazila znovu na západ Bretaně, tentokrát na 35 metrů dlouhém trimaranu Merida, který Hardy pořídil právě pro záchranné operace. Jedná se původně o trimaran určený k rekordní plavbě kolem světa.
Na místě nedaleko proudy a mělčinami proslulého Chenal du Four byl vrak lokalizován a začaly záchranné práce. Gavignet zůstal na trimaranu Merida, Hardy s Koláčkem pracovali na vraku. Nejprve bylo třeba z vraku dostat vše, co bylo možné. Plachty a další vybavení bylo nutné z obou polovin vraku vytahat, na zodiacu převést na Meridu a naložit na palubu. Řeklo by se „jen“ naložit, převést a vyložit. Do toho se ale pohybujete ve vraku, který je rozpůlen a zaplavován vodou, vše musíte dostat ve vlnách vysokých 1,5 metru na zodiac a následně vyložit ve stejných vlnách na trimaran. To není zadarmo. Pohyb ve vraku vyžaduje kuráž.
Dále je nutné zachránit, nebo se zbavit takeláže. Pracující dvojici se bohužel nepodařilo zachránit stěžeň, nebyl čas, nebyly síly. Zbývala instalace nafukovacích vaků do obou polovin vraku a jejich nafouknutí, aby se podařilo dostat obě poloviny jachty co nejvíce nad hladinu.
Poslední nutnou činností před odtahem bylo uvázání obou polovin lodě. Jak, aby se lana nepředřela během vlečení, za co, když na to není závodní loď určena.
Nakonec se ale i toto podařilo. Veškeré práce od příjezdu na místo až po uvázání vraku zabraly 12 hodin intenzivní práce dvojice zachránců, třetí na místě seděl za kormidlem trimaranu Merida.
A mohlo se začít s vlečením. Tříuzlovou rychlostí vyrazila souprava nejprve na jih a následně na východ do Lorientu, kde má Hardy k dispozici jeden z bývalých ponorkových bunkrů. Před sebou měli „jen“ 120 mil. Jenže rychlostí 3 uzly. V podstatě to trvalo 2 dny plavby.
Obě poloviny vraku se podařilo dostat do Lorientu a nyní v ponorkovém bunkru čekají na svůj další osud. Ten má v ruce pojišťovna a majitel lodě.
Celkem tedy záchrana trvala cca 4 dny, v práci se střídali tři špičkoví jachtaři/záchranáři a nic by nebylo možné bez 35 metrů dlouhého trimaranu Merida. Jen pro představu, co takové pouhé odtažení vraku vyžaduje.
392
Související články
Vrak německého letadla na ostrově Iraklia
Vrak německého letadla na ostrově Iraklia
Jižně od řeckého ostrova Naxos leží menší Iraklia. Tam si i nepotápěč může prohlédnout vrak německého letadla Arado ze zatím poslední světové války.
Z Astypalaii do zátoky s vrakem
Nákladní loď Olympia ztroskotala na Amorgosu v únoru 1980. Vypluli jsme z Astypalaii v pondělí večer, abychom byli na místě ztroskotání dnes ráno. Sami, bez lidí.
Milan Koláček, proč Class40?
Offshore jachtař Milan Koláček startuje letos v třídě Class40. Vrcholem bude na podzim závod přes Atlantik známý jako Transat Jacqus Vabre. Co je Class40 a jaká je jachta, na které bude závodit?