Jak nakoupit zásoby na letní plavbu
Celý duben jsem strávil v Chorvatsku na třídenních kurzech přístavních manévrů. Při nalodění to standardně vypadalo, jako čtrnáctidenní plavba do neprobádané části světa. Přitom jsme byli každý den v civilizaci, každý den jsme už z povahy kurzu stáli v přístavu.
V dobách dnes již dávno minulých byl nákup v Chorvatsku dvojnásobně dražší než stejný košík v Jednotě. A čeští námořníci měli více lásky k moři než financí na výlet za dobrodružstvím. Proto byla devadesátá léta ve znamení lanšmítu, vepřovky, brambor, rýže v papírovém sáčku a velkých zásob něčeho na zapití. A když to vyšlo, šlo se jednou za týden do konoby na rybu nižší cenové skupiny.
Dnes je situace jiná. Ceny v supermarketech v Chorvatsku (a jinde) jsou podobné, platy ve středu Evropy už přeskakují mnohé reprezentanty jižního křídla Unie a restaurace je běžné zakončení úspěšného dne.
Většina charterových jachtařů tráví večery na bójích, v přístavech, či marínách. Velmi často večeří na břehu. Z jídel na lodi tak zbývá snídaně a oběd. Na jihu Evropy v létě teploty nestimulují polední chuť k jídlu. Pokud je hlad/chuť, je to spíše na něco lehkého než na pořádnou omáčku s knedlíkem.
S jídly na palubě to nakonec vypadá na každodenní snídani, lehký oběd salátového typu a sem tam večeře. Pokud bychom řekli, že běžné je za týden 21 jídel (7 dní x 3 jídla), na charterové plavbě to vypadá tak na polovinu. V sobotu přijedeme na loď, večer do restaurace, protože ještě není vybaleno. S jídlem začínáme v nedělí. Do pátku je to šest snídaní. Šest polovičních (proti tomu, co sníme doma) obědů a dejme tomu 3 večeře na lodi. To je 12 místo 21.
Vím, že tento výpočet neplatí u všech, ale v průměru bych hádal takto. I jen takto jsme na polovině zásob na plavbu.
Je třeba vše vozit z domova? Myslím, že ne. Úspory jsou zanedbatelné, pokud nějaké jsou.
Zastavíme-li se za plavby jednou za dva dny někde ve vesnici/městečku, můžeme nakoupit. Nakupujeme jen to, co nám chybí v množství, které potřebujeme. Ostrovní krámky jsou výrazně dražší než supermarkety na pobřeží, ale kolik toho potřebujeme nakoupit? Na oběd pro 8 členů posádky 2 sáčky těstovin, 2 piksly omáčky a trochu sýra. Nebo kuřecí prsa, rýži a zeleninu. Těstovinový salát s tuňákem, či zeleninový salát s kuřetem. Nebudu tady vymýšlet jídelní lístek.
I když to bude drahé, jachtaře to asi finančně nepoloží. Koupíte zkrátka jen to, co sníte. Budete odjíždět domů a lodní lednice bude prázdná. To je ideál.
Běžný odjezd po charterovém týdnu vypadá jinak. Lednice je plná, misky se zatavenými hotovkami typu UHO (a nemusí být jen hnědé) se válí všude po lodi. Bedny potravin se znovu nakládají do vozů a zásoby jsou nachystané na další dovolenou. Vozíme hory zásob tam a zpět. Část vždy vyhodíme, z části se stávají zcestovalé evergreeny. Hory jídla, kupy starostí. Do Chorvatska, domů, do Chorvatska…
Zkuste někdy odjet na loď jinak. Vezměte si s sebou pár věcí na snídaně, suroviny na dvě hlavní jídla, trochu soli, cukru, koření olej… Pár drobností na večerní posezení. A zbytek si kupte na místě. Budete jíst čerstvé, zrovna to, na co máte chuť. A nakonec ani to vaření netrvá déle. Než se vám v hrnci uvaří rýže, máte osmažená kuřecí prsa. Za půl hodiny čerstvý a lehký oběd.
Myslím, že se ten týden dá zvládnout bez omáček hotovkového typu.
1849
Související články
Peklo a ráj Thajska (3. díl)
Peklo a ráj Thajska (3. díl)
Již třetí díl článku Jiřího Sochora o plavbě v Thajsku. Skvělé proto, abyste věděli, co vás u pobřeží země na jihovýchodě Asie bude čekat.
Peklo a ráj Thajska (2. díl)
Pokračujeme na zajímavé plavbě Jiřího Sochora v thajských vodách. Jeho charter se rozhodně lišil od běžných plaveb, na které jsme v Evropě zvyklí. Navíc bylo vedro. Pekelné vedro…
Peklo a ráj Thajska (1. díl)
Byl jsem rozhodnutý, že o tom nikde nebudu mluvit. Že si vše nechám pro sebe a budu doufat, že Thajsko už nám nikdo neukradne, jako kdysi Chorvatsko, kde ještě pamatuju ACI mariny zdarma. Nyní už i Řecko, kde se počet lodí za posledních pět let možná někde i zdesetinásobil. Ale píšu. Raději budu vzpomínat na ráj, než znovu zažívat peklo.