Search
× Search
Favignana, plavba na Maltu a beznaděj na moři
Daniel Vodička
/ Kategorie: Kam jet

Favignana, plavba na Maltu a beznaděj na moři

Jirka Pacák pokračuje svoji plavbu kolem Sicílie a na Maltu. Po návštěvě ostrova Ustica a přístavu Trapani se zastavil na Egadských ostrovech a pak zamířil přímo na Maltu.

Po přespání v maríně Trapani za 93 euro dopoledne přeplouváme na blízké souostrovi Egadi. Na všech třech ostrovech (Levanzo, Marettimo a Favignana) jsou přírodní rezervace rozdělené na tři zóny. Před návštěvou je třeba se seznámit s platnými pravidly. A zákazy! Samozřejmě.

Začali jsme krátkou zastávkou na bóji u ostrova Levanzo. Hned k nám přijel velký černý gumák se správci parku. Přivezli nám informace. Omezení je docela dost. Nezvyklé je, že rezidenti mají výhody, I když… Rozumím tomu.

Favignana

Foto Jiří Pacák

Foto Jiří Pacák

Ve Favignaně.
Zvolili jsme opět vyvázání u mola, protože si pak každý může odejít a přijít kdy chce. Ve Favignaně je možnost mooringu u pontonu nebo u mol. Navíc je i možnost kotvení přímo ve městě. Opět nás lákala projížďka. Vyhrál Jeep za 50. Skútr stál 40.

Ostrov je celkem malý, takže jsme jej objeli rychle. Málo pláži, zajímavé výhledy. Ale co opravdu stojí za to, je návštěva místního muzea lovu tuňáků. Asi nejpůsobivější byl malý kinosál s dobovým dokumentem. Neuvěřitelné! Loví se do dlouhých statických síťových pastí, kterým se říká mattanza. Lov je otázkou celé komunity. Je krvavý…

Plavba na Maltu

Foto Jiří Pacák

Foto Jiří Pacák

Staré kotvy, které se využívaly pro sítě na lov tuňáků.
Čekala nás dlouhá plavba na Maltu. Předpověď slibovala okolo 15 uzlů.  Přesně do čumáku. Protože 15 nemusí být vždy 15, mohli jsme počítat jen s jedinou jistotou.  Jistotou nepohodlí. Vypluli jsme tedy raději už po obědě druhého dne. V přístavu byla i benzínka, ta ale otvírala později a nevydržel jsem čekat... Uznávám, že by bylo rozumnější před takhle dlouhou cestou palivo dobrat. Ve Vallettě jsme na konec vzali 150 litrů do 215 nádrže. Na vlnách málo paliva v nádrži může způsobit nasátí zpěněné nafty nebo i vzduchu.

Kombinací stoupačky a motorování nás uvítala Marina di Valletta po 42 hodinách plavby. Pomalá plavba na to, že je to 160 mil.

Směr větru nabízel variantu plavby na parádní ostrůvek Pantelleria. Jenže!!! Situace v poslední době nevybízí k návštěvám… Opatrnost proto vyhrála nad zvědavostí. Přehrával jsem si možné scénáře a ani jeden se mi nezamlouval.

Beznaděj

Foto archiv

Foto archiv

Hlavní rybou zde byl tuňák.
Během první noci jsme potkali na moři dvě africké dřevěné bárky. Byly cca 8 metrů dlouhé. Doufám, že už opuštěné. Nezjišťovali jsme to. Není to hezká představa. Vyděšení lidé plující tmou v malém rybářském člunu. Plní strachu, bez jistoty. Jen s nadějí. V lepší budoucnost. Vlastně už v jakoukoli budoucnost.

Pokud je to tak, že kdokoliv posádku zachránil a "nevytáhl špunt" tak je to dost nezodpovědné vůči ostatním menším plavidlům. Taková loď může brouzdat Středomořím docela dlouho.

Také jsme potkali nafouklou duši z auta. Sloužila jako plavidlo?

Image
Mattanza
Oddychl jsem si až s dalším rozbřeskem a s už viditelnou Maltou. Vlastně Gozem.  V maríně Msida nám po delším čekání sdělili, že místo nemají. Tak jsme, ač neradi, vznesli dotaz v novější luxusní Marina di Valletta. Nakonec úplná spokojenost. Čisto, super servis a bezkonkurenčně nejblíže do starého města. Za naši 45-ku jsme platili 95 euro za den. Zůstali jsme dva. Poslední člen nové posádky měl přiletět až v sobotu okolo třetí odpoledne a vítr tu noc gradoval. Bylo rozumné vyrazit až brzo ráno. Ale to už je jiný příběh.

429
Na horu