Search
× Search
Co vše nezbytně potřebuji na palubě jachty?
Daniel Vodička
/ Kategorie: Stavba a údržba

Co vše nezbytně potřebuji na palubě jachty?

Uvažuji nad koupí jachty a sedím u seznamu vybavení, bez kterého se neobejdu. Jachtu dnes snadno vybavím stejně, nebo skoro stejně, jako vilku v Černošicích. Otázka zní, jestli to mám udělat, nebo se mám vydat na skromnější cestu.

Říká se, že co se může pokazit, to se pokazí. Na lodi, kde vládne agresivní prostředí, to platí dvojnásob. Mám zkušenosti s dlouhými plavbami napříč Středomořím a do Karibiku, kdy jsme v téměř každém přístavu sháněli technika, aby přišel uvést do chodu zrovna nefunkční přístroj na palubě. Pravda, jednalo se obvykle o starší jachty a starší vybavení, ale na druhou stranu je třeba říci, že vše nové jednou zestárne. A pak začne shánění techniků…

Sháníte-li opraváře doma, nemusí to být snadné. Shánění stejného technika na jihu Evropy, například na francouzské Riviéře, je ještě náročnější, a hlavně dražší. Vyrazí-li ledničkář doplnit plyn na jachtu, je to nejméně dvakrát dražší, než když ho plnil o dva bloky dál v podkrovním bytě. Vy mu samozřejmě můžete říci, že je cena příliš vysoká, ale to je asi tak to jediné, co můžete udělat. S kapitánskou čepicí na hlavě se s místním řemeslníkem špatně smlouvá.

Jako příklad jsme si zrovna nevybrali dobrý přístroj, protože lednice je na jihu Evropy téměř nezbytností. Nikdo asi nebude uvažovat o tom, že by se na jachtě bez lednice obešel, jsou ale jiné přístroje, které sice zpříjemňují život, ale také ho mohou nepříjemně zkomplikovat. Může jít o klimatizace, pračky, myčky nádobí, mrazáky, chladničky na víno, televize, odsolovače, elektrické vinšny, osvětlení nad i pod čarou ponoru…

Cokoli z výše uvedeného je pro někoho nezbytnost, pro jiného zbytečná starost. Já neříkám tak, ani tak. Na palubě to být může, nemusí. Jen je dobré ve chvíli, kdy o celé té hromadě vybavení přemýšlíme, vzít v úvahu i otázku spolehlivosti a případných oprav. Každá z těchto jednotlivostí zvyšuje komfort na palubě, ale zároveň zvyšuje složitost, a tedy i zranitelnost celku. A pak přichází na řadu otázka: „Stojí mi to za to?“ A nemám teď na mysli pořizovací náklady, ale starosti při servisu a údržbě.

Příkladem může být klimatizace. Někdo by bez klimatizace nevyplul. Ale… Může být zapnutá jen když jsme napojeni na 220 V. Tedy když stojíme v přístavu, kde je přípojka. Na kotvě, na bóji nic. Nebo musíme mít na lodi generátor. To je další, nikoli levné, zařízení navíc. Navíc zabírá místo. A ne všichni kolem jsou spokojení, když běží…

Přitom místo klimatizace můžeme do každé kajuty umístit jednoduchý ventilátor. Rozhýbá vzduch a výrazně zpříjemní pobyt. Není to sice klimatizace, ale nic to nestojí, je to jednoduché, spolehlivé a uživíte to bez potíží z baterek. A když se rozbije, odpojíte dva drátky a koupíte nový.

Nebo taková pračka na palubě. Také výborný pomocník. Neudělají však nakonec stejnou službu i veřejné prádelny v přístavech? Úplně stejnou ne, to vím, ale zase je to bez starostí.

Téměř cokoli si dnes vymyslíme, můžeme mít na palubě. Je třeba se ale důkladně zamyslet nad tím, jestli to vše je nezbytné. Jestli nakonec místo šikovných sluhů si na palubu neberu otrokáře, který mě bude stále úkolovat.

A v tomto uvažování potřebuji/nepotřebuji hraje roli ještě jeden fakt a tím je styl jachtingu, který se chystám s lodí provozovat. Stojí-li moje jachta 11 měsíců na jednom místě v maríně, je to relativně jednoduché. Když pračka přestane fungovat, zavolám Gorana, ten vše opraví. Respektive, zvedne telefon, zavolá Marka, Marko pračku opraví, pošle účet na stovku Goranovi. No a Goran mi pak pošle účet na tři stovky. Je to trochu dražší, ale bez starostí.

Horší je, když se chystám s jachtou plout. Ani to nemusí být kolem světa. Místo Gorana si pak vše musím vyřizovat sám. Někdy pak z celé Barcelony znám jen opraváře ledniček a železářství.  

776
Na horu