Co se stane když... se loď převrátí

Většina jachtařů zná teoretické postupy při situacích ohrožujících loď. Mezi základní a nejvážnější  patří především převrácení lodě, ztráta stěžně, díra v trupu, požár a výbuch plynu.

Málokdo se může „pochlubit“, že takové události zažil (a přežil), často se totiž jedná o havárie s fatálními důsledky. Jedná se tedy spíše o teorie „coby-kdyby“. I proto se kolegové z Yachting Monthly rozhodli v roce 2011 provést sérii lodních crash testů a seznámit s nimi celý jachtařský svět.

V následujících článcích projdeme jednotlivé katastrofické scénáře a způsoby řešení - jak „příručkové“, tak hlavně ty improvizované.

Jak už to na moři bývá, drtivé většině popisovaných katastrof se dá zabránit správnou a včasnou údržbou lodě a konzervativním (až defenzivním) plánováním. Tedy tím, co se souhrnně skrývá pod termínem „dobrá námořní praxe“, anglicky „good seamanship“.

Doufáme, že nikdy nebudeme muset popisované techniky a taktiky použít. Na druhou stranu je lépe o situacích vědět, znát alespoň některé možnosti a celkově tak zvyšovat šanci na úspěšné vyřešení těchto velmi náročných situací.

Co se stane když... se loď převrátí

Redaktoři z Yachting Monthly provedli řadu lodních crash testů. Prvním publikovaným je capsize – tedy převrhnutí či převrácení lodě.

Celý test začíná zamyšlením Chrise Beesona nad závodem Fastnet v roce 1979, který se do dějin neslavně zapsal jako jeden z nejtragičtějších jachtařských závodů vůbec. Patnáct závodníků a čtyři diváci přišli o život poté, co se rapidně zhoršilo počasí a závodící lodě byly vystaveny poryvům dosahujících síly F11 Beauforta (56–63 uzlů). Dle dostupných informací minimálně 75 lodí bylo během závodu převráceno, 24 opuštěno a 5 potopeno.

Co vedlo posádky k opuštění lodi? Proč to udělaly, když se „pouze“ pět lodí skutečně potopilo?

Mike Golding, držitel sólového rekordu v obeplutí světa západním směrem („proti větru“) mezi lety 1994 a 2000, popisuje svůj zážitek z převrácené lodi takto: „Totální ztráta orientace, věci rozházené, voda všude, naprostý chaos.“ Uklidňující myšlenka, že loď se vrátí nazpět kýlem dolů, tedy neplatí.

Po základní vnější přípravě lodi v podobě demontáže stěžně, sundání zábradlí a uvázání lodě na jeřáb se tým pustil do úprav vnitřku lodi. První test se konal v „bezpečné“ lodi – všechny podlážky byly napevno přišroubovány, šuplíky uzamčeny, veškeré kryty upevněny na svých místech, nádobí a poličky pod sítí.

Druhý test se přibližuje reálné situaci většiny lodí – podlážky odšroubované, kryty nezajištěné, bezpečnostní sítě sundané. Od desáté minuty máme možnost sledovat naprostou zkázu způsobenou poletujícími podlážkami, stolní deskou a obsahem úložných prostor. Plynový sporák opouštějící své místo, košík z lednice, tříštící se talíře a opět hektolitry vody. „Uf, panák je tam někde pohřbený, propána. Neuvěřitelné, naprostý masakr, uklidit tohle všechno bude trvat věčnost,“ neskrývá pohnutí Chriss při prohlídce lodi a pokračuje „děsivé, skutečně děsivé, nepopsatelné, nedovedu si představit být uvnitř, ne, šílené, nechci, aby se to vůbec stalo.“

„Už je mi jasné, proč posádky Fastnetu opouštěly plovoucí lodě. Byly vyděšené, bály se o svůj život a vůbec se jim nedivím. To, co jsem dole viděl, byla naprostá hrůza. V prvním testu poletovalo vlastně jen pár polštářů, ale druhý naplno ukázal skutečné nebezpečí. Překvapila mě rychlost poletujících věcí, utržený stůl, jedna z podlážek zašprajcnutá pod stropem, prostě masakr,“ uzavírá Chriss.

Ano, jednotrupé lodě se v případě převrácení obvykle vrátí zpátky, rozhodně ale není o co stát...

Odkaz na zdrojové video: https://youtu.be/Gqe1Sxa2GXo