Co se stane když... je v trupu díra
Poklidnou noční plavbu přeruší náraz, alarm bilge pumpy vřeští, čerpadlo vrčí jako o život, podlážky se pomalu začínají zvedat a panika v podpalubí nabírá druhý dech. Do trupu se někudy valí voda. Potápíme se!
Série simulovaných katastrof týmu Yachting Monthly publikovaných v roce 2011 pokračuje zlým snem všech námořníků – dírou v trupu. Pomocí flexy, perlíku, majzlíku a masivního kusu ocelové kulatiny (0:55) se nakonec podaří díru do lodi prorazit. Dvacet centimetrů pod vodoryskou, přibližně deseticentimetrová nepravidelná trhlina. Žádné zásadní drama, prostě trefený roh částečně potopeného kontejneru, či kmen stromu.
Ve 3:38 se trhlina dotkla hladiny a Chriss Beeson je překvapen množstvím vody valící se do lodi. Prostrčení provazu dírou a zpětné přitažení přivázané desky proud vnikající vody zpomalilo, ale výsledek není nijak oslňující. Deska s odhlučňovací pěnou od motoru už má výsledky daleko lepší – výplň se lépe přizpůsobila tvaru trupu a poskytuje čas k rozmyšlení „co dál“. Polštář narychlo „zašlápnutý“ do díry byl až překvapivě účinný a v rámci první pomoci i ideální. Truhlářské svorky mohou posloužit jako úvazové body improvizovaného kladkostroje. Klasický „turniket“ z rámovek našich dědů bude fungovat také.
Tým přesně věděl, kde je díra. Přesto se vnikající vodu podařilo smysluplně zastavit až když už plavaly podlážky. Za zhruba sedm, osm minut loď nabrala 2 tuny vody – což dělá 270 litrů za minutu (71 galonů). Bielge pumpa s 500 galony za hodinu(!) tedy množství vody rozhodně nepobere. V noci bude část posádky navíc probuzena nárazem, dezorientovaná a hledání „kudy to sakra crčí“ zabere cenné minuty.
Po vypuštění lodi se rozhodli pro „záplatu zvenčí“ - náhradní plachtou. Po poměrně dlouhé manipulaci se podařilo vodu obstojně zastavit. Polštář zevnitř byl na malou díru rychlejší a účinnější varianta. Na „veselejším“ moři a ve stresu bude velice problematické plachtu na trup správně upevnit a vypnout tak, aby fungovala. Je to však rozhodně jedna z možností.
Díra v trupu je vždy smrtelné riziko pro loď i posádku. Pokud se vnikající vodu nepodaří včas zastavit, loď se potopí. Sice bude v nejstabilnější poloze – kýlem dolů, ale na mořském dně. Katamarán má v tomto šance lepší - „trefit“ oba trupy není moc pravděpodobné a absence balastu na kýlu zaručují do jisté míry nepotopitelnost.
Odkaz na zdrojové video: https://youtu.be/bRhcXBtmPQs
5903
Související články
Soud kvůli superjachtě Bayesian. Ve hře je 456 milionů eur
Soud kvůli superjachtě Bayesian. Ve hře je 456 milionů eur
Italská skupina The Italian Sea Group (TISG), pod kterou spadá i Perini Navi, podala u sicilského soudu civilní žalobu v hodnotě 456 milionů eur v souvislosti s tragickým potopením superjachty Bayesian.
Používáte černou kouli?
Černá koule označuje loď na kotvě. Už jste ji někdy použili? A víte, že v některých situacích je velmi důležitá?
Znovu kotva ve vodě, další poškozený kabel
Na Baltu se rozmáhá takový nešvar. Lodím plujícím do/z Ruska se uvolňují nedopatřením kotvy, posádky si toho nevšímají, trhají telekomunikační kabely a po zadržení jsou překvapené, jak špatný herec na jevišti.