Co je skočný a hluchý příliv?
Pokud jste se někdy alespoň trochu zajímali o přílivy a proudy, určitě přišla řeč na typy přílivů. Pro zájemce o získání licence B jak pak nutností porozumět těmto principům, aby zkoušku úspěšně absolvovali. My si dnes vysvětlíme, co znamenají pojmy skočný a hluchý příliv (nadále budeme používat anglické termíny spring a neap, které jsou univerzálnější), a jak nás můžou během našich plaveb v přílivových vodách ovlivňovat.
Abychom pochopili základní princip, musíme si připomenout, proč vlastně přílivy vznikají. Jedná se o vzájemnou interakci vesmírných těles, konkrétně Slunce, Země a Měsíce. Klíčové pro tento typ přílivů je pak jejich vzájemné postavení.
Měsíc rotuje kolem Země a celý kruh zvládne oběhnout za cca 28 dní. Během této cesty se ale také dostává do různých pozic vůči Slunci. Někdy jsou tělesa postavena do jedné linie, jindy tomu tak není. Podle vzájemného postavení pak funguje vzájemná gravitační síla. A právě tato síla je zodpovědná za „pohyb“ vody na Zemi, který nazýváme přílivem a odlivem. Jinak se projeví síla přílivů, když budou tělesa v jedné linii, jinak se projeví, když nebudou.
Pro lepší pochopení toho, proč a kdy se liší vzájemná gravitační síla, nám může pomoci představa, že Měsíc a Slunce chtějí naší Zemi někam odtáhnout. Pokud je Měsíc na stejné straně jako slunce, jejich síla je veliká, tahají společně za jeden provaz. V tomto postavení říkáme, že se měsíc nachází v novu. Vzájemná gravitační síla je veliká, proto bude hodně ovlivňovat pohyb vody. Podobná situace nastane, když tahají směrem od sebe. V tomto postavení jak pak Slunce na jedné straně a Měsíc na straně opačné. Na obloze vidíme úplněk. Slunce s Měsícem tahají proti sobě, každý jiným směrem, a i to vytváří velmi silnou energii pro pohyb vody. Proto nám v těchto postaveních (nov a úplněk) vznikají silnější slapové jevy, tedy skočný příliv, neboli spring tide. Jeho název je odvozen od anglického Spring- pramen, nebo ještě lépe „Springing Forth“ – vyvěrající pramen, vyvěrající ven.
Spring tide
Jakmile je tedy buď úplněk, nebo je měsíc v novu, můžeme vždy očekávat intenzivnější projevy. Tedy rozdíly hladin mezi high water a low water budou větší. Logicky také musí protéct větší objem vody, proto i samotné proudění bude silnější.
Grafika Lodní noviny
Neap tide, hluchý příliv
Neap tide
Jakmile se však Měsíc dostane do úhlu 90° (tělesa Slunce, Země a Měsíc svírají úhel 90°), síla již není tak veliká. Měsíc se Sluncem už netáhnout za stejný provaz, spíše chce tahat každý jinam. Proto bude intenzita slapových jevů menší. Můžeme očekávat menší rozdíly mezi výškou přílivu a také proudění s menší intenzitou. Pohybovat se budeme v takzvaném typu přílivu neap, neboli hluchém přílivu.
Tento typ přílivu tedy nastane, pokud se Měsíc nachází v první čtvrti (připomíná písmenko D- dorůstá). Poté se projeví opět zase v poslední čtvrti (připomíná písmenko C- couvá).
Střídání
Pokud si tedy jednoduchou matematikou vydělíme 28 dní děleno 4 hlavními fázemi Měsíce, výsledkem bude, že každých cca 7 dní se bude střídat spring a neap. V období mezi těmito fázemi se pak budou jednotlivé projevy slapových jevů buď pozvolna zeslabovat směrem k neapu a nebo naopak pozvolna zesilovat směrem ke springu.
Zdroj Reeds Nautical Almanach
Přílivové tabulky
V rámci navigační přípravy a práce se slapovými jevy, je tedy klíčové vědět, kde se aktuálně během plavby nacházím. Potřebné informace např. v Anglii dohledám v tzv. Reed Nautical Almanach, případně pak v Admirality Tide Tables. Obecně jsou intenzivnější springové jevy označeny červeně a slabší neapové jevy naopak modře. Často se také přidává symbol pro úplněk, nov, čtvrt a ¾ měsíc. Poměrně jednoduše tak zjistím, jak moc „náročná“ bude například týdenní plavba z pohledu intenzity slapových jevů.
Dnes samozřejmě pomohou i navigační aplikace, které zřejmě všichni používají. Dovoluji si ale tvrdit, že pro bezpečnost plavby je třeba vědět, proč to tak je a co se bude dít dále. Znáte to: Důvěřuj, ale prověřuj! Když například se překliknete s datem…
V dalším článku si vysvětlíme, jak nás bude ovlivňovat tzv. denní příliv a odliv.
Kdo má zájem se ve znalostech posunout, v únoru pořádáme kapitánský kurz B. Přílivy jsou na této úrovni povinností.
393
Související články
Příliv a odliv během dne
Příliv a odliv během dne
V minulém článku jsme si vysvětlili základní princip fungování přílivů a proudů během měsíčního cyklu. Tedy doby, kdy Měsíc zvládne oběhnout Zemi a během své cesty nějak interaguje se Sluncem. Dnes si vysvětlíme, s čím se můžeme setkat během denní plavby. Posuneme se tak do kratších časových intervalů, které jsou více ovlivněny vzájemnou gravitační silou Země a Měsíce a vysvětlíme si princip denního přílivu a odlivu.
Jak silný může být proud?
Jak rychle může téct mořský proud? Kolik uzlů? Kolik, 2, 3, 4 uzle? 6, nebo 7 uzlů? Nebo dokonce přes 10? Podíváme se na jedno z míst v Evropě, kde proud kvapí skoro nepředstavitelně rychle.
Umíte spočítat výšku hladiny za přílivu?
Plujete v přílivových vodách. Potřebujete spočítat výšku hladiny nad mělčinou, kterou musíte přejet. Postup je snadný.