Co dělat v 70 uzlech větru
Chorvatskou posádku zasáhla nedaleko Rogoznice bouřka s větrem o rychlosti kolem 70 uzlů. Navzdory extrémním podmínkám, které jsou vidět na videu, vše dobře dopadlo. Podívejte se na video, ze kterého je možné se poučit.
Skipper Luka Rendulić popisuje, že vyplouval z Trogiru a mířil na Kapriji. Jednalo se o skupinu 3 lodí. Ve chvíli, kdy zahlédl bouřku, se pohyboval nedaleko ostrůvku Arkandel. Dvě lodě skupiny kolem bouřky propluly. Schytaly trochu deště, nic víc. S touto vědomostí se Luka rozhodl pokračovat.
Třetí loď však tak lehce nevyvázla. Vítr prý dosahoval až k 70 uzlům: „Viděli jsme, jak to vypadá naživo. Snažili jsme se především držet v bezpečné vzdálenosti od břehu. Když fouká takto silný vítr, nemáš loď plně pod kontrolou. Proto je třeba být co nejdále od břehu. Břeh je za těchto podmínek jediné nebezpečí. Budeš-li blízko a nezvládneš loď, skončíš na břehu. To je ale vše, jiné nebezpečí nehrozí. Pomineme-li nějaké maličkosti.“
Loď nakonec přestála přechod bouřky víceméně bez poškození. Vítr sice smýknul s bimini, ale posádka ho hrdinně držela. A to bylo vše. Celý přechod bouřky trval asi 10 minut.
To chce klid
Na videu je vidět, že posádka zvládala náročné podmínky v klidu a bez zmatků. A to je přesně to, co to vyžaduje. Strach a panika nikdy nepomáhají s řešením. Jak správně poznamenal skipper Luka, za těchto podmínek je jediným nebezpečím najetí na mělčinu (no, ještě by mohlo dojít ke srážce s jinou lodí). Pokud se držíme dále od břehu, jsme v bezpečí. Navíc bouřka netrvá dlouho. Někdy 10 minut, jindy 20, nebo půl hodiny. Nepříjemné, ale k přežití.
Dále se můžeme poučit na videu i z toho, co posádka udělala špatně. Při pohledu za záď to vypadá, že ve vlnách za lodí se zmítá na laně člun. Ten by rozhodně měl být uvázaný na palubě. Také fendry na palubě jsou chybou. Mohou se uvolnit, překáží při pohybu po palubě. Také by nebylo od věci, kdyby na sobě měla posádky psí kšíry. Když už je na palubě...
Pak je tu otázka bimini. Kdyby bylo jasné, že bude foukat extrémní vítr, bylo by lepší ho složit a dobře smotat. To ale nikdo nevěděl a déšť samozřejmě všichni raději přečkáme pod střechou…
Ovladatelnost jachty
Za podobných podmínek mohou být i při plavbě na motor potíže s ovladatelností jachty. Proto je třeba se držet daleko od pobřeží na závětrném boku. Při malé rychlosti může být problém stočit příď proti větru. Nejde-li to, je třeba nejdříve nabrat rychlost. To uděláme tak, že se rozjedeme víceméně po větru. Jakmile máme rychlost, můžeme se stočit proti větru. Pak se snažíme, pokud je to třeba, se držet přídí proti větru. Odpor přídě je menší než odpor boku lodi a tak je možné při pozorném kormidlování směr udržet.
A ještě jedna rada, kterou je dobré se před příchodem bouřky řídit. Než vás přepadně slejvák a vítr, najděte si na kompasu bezpečný kurz, kterým budete moci alespoň v prvních chvílích plout. Viditelnost v bouřce může být omezena jen na pár metrů a snadno se vám může stát, že ztratíte směr a budete dezorientovaní.
2604
Související články
Sibérie
Sibérie
Dnes v noci na Jadranu divočina. Jižní a jihozápadní vítr před studenou frontou bude na severu Jadranu sílit až k 55 uzlům. Vítr a nízký tlak způsobí vzestup hladiny moře. V některých přístavech dojde i na zaplavení nábřeží a přilehlých ulic.
Když barometr ukazuje takové věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval
Bomb cyclone, explosive cyclogenesis, bombogenesis. Silná slova. To ani nemusíme vědět, co znamenají. Jedna taková bouře je právě u západního podřeží USA a Kanady.
Jak velká vlna může překlopit jachtu?
Laici často přicházejí s nejistou otázkou: „Opravdu se jachta nemůže překlopit?“ Odpověď zní: „Může, ale stěžněm dolů ji nepřeklopí vítr, ale vlna.“ Jak velká musí být vlna, aby to dokázala?