Co dělat v 70 uzlech větru
Chorvatskou posádku zasáhla nedaleko Rogoznice bouřka s větrem o rychlosti kolem 70 uzlů. Navzdory extrémním podmínkám, které jsou vidět na videu, vše dobře dopadlo. Podívejte se na video, ze kterého je možné se poučit.
Skipper Luka Rendulić popisuje, že vyplouval z Trogiru a mířil na Kapriji. Jednalo se o skupinu 3 lodí. Ve chvíli, kdy zahlédl bouřku, se pohyboval nedaleko ostrůvku Arkandel. Dvě lodě skupiny kolem bouřky propluly. Schytaly trochu deště, nic víc. S touto vědomostí se Luka rozhodl pokračovat.
Třetí loď však tak lehce nevyvázla. Vítr prý dosahoval až k 70 uzlům: „Viděli jsme, jak to vypadá naživo. Snažili jsme se především držet v bezpečné vzdálenosti od břehu. Když fouká takto silný vítr, nemáš loď plně pod kontrolou. Proto je třeba být co nejdále od břehu. Břeh je za těchto podmínek jediné nebezpečí. Budeš-li blízko a nezvládneš loď, skončíš na břehu. To je ale vše, jiné nebezpečí nehrozí. Pomineme-li nějaké maličkosti.“
Loď nakonec přestála přechod bouřky víceméně bez poškození. Vítr sice smýknul s bimini, ale posádka ho hrdinně držela. A to bylo vše. Celý přechod bouřky trval asi 10 minut.
To chce klid
Na videu je vidět, že posádka zvládala náročné podmínky v klidu a bez zmatků. A to je přesně to, co to vyžaduje. Strach a panika nikdy nepomáhají s řešením. Jak správně poznamenal skipper Luka, za těchto podmínek je jediným nebezpečím najetí na mělčinu (no, ještě by mohlo dojít ke srážce s jinou lodí). Pokud se držíme dále od břehu, jsme v bezpečí. Navíc bouřka netrvá dlouho. Někdy 10 minut, jindy 20, nebo půl hodiny. Nepříjemné, ale k přežití.
Dále se můžeme poučit na videu i z toho, co posádka udělala špatně. Při pohledu za záď to vypadá, že ve vlnách za lodí se zmítá na laně člun. Ten by rozhodně měl být uvázaný na palubě. Také fendry na palubě jsou chybou. Mohou se uvolnit, překáží při pohybu po palubě. Také by nebylo od věci, kdyby na sobě měla posádky psí kšíry. Když už je na palubě...
Pak je tu otázka bimini. Kdyby bylo jasné, že bude foukat extrémní vítr, bylo by lepší ho složit a dobře smotat. To ale nikdo nevěděl a déšť samozřejmě všichni raději přečkáme pod střechou…
Ovladatelnost jachty
Za podobných podmínek mohou být i při plavbě na motor potíže s ovladatelností jachty. Proto je třeba se držet daleko od pobřeží na závětrném boku. Při malé rychlosti může být problém stočit příď proti větru. Nejde-li to, je třeba nejdříve nabrat rychlost. To uděláme tak, že se rozjedeme víceméně po větru. Jakmile máme rychlost, můžeme se stočit proti větru. Pak se snažíme, pokud je to třeba, se držet přídí proti větru. Odpor přídě je menší než odpor boku lodi a tak je možné při pozorném kormidlování směr udržet.
A ještě jedna rada, kterou je dobré se před příchodem bouřky řídit. Než vás přepadně slejvák a vítr, najděte si na kompasu bezpečný kurz, kterým budete moci alespoň v prvních chvílích plout. Viditelnost v bouřce může být omezena jen na pár metrů a snadno se vám může stát, že ztratíte směr a budete dezorientovaní.
2462
Související články
Proč je za odlivu slabší vítr?
Proč je za odlivu slabší vítr?
Víte, že za odlivu méně fouká? Nebo se to alespoň říká. Proč by měl mít příliv a odliv vliv na vítr? Nebo snad měsíční fáze? Jak to je?
Jak se liší vítr na palubě od větru na stěžni?
Sedíte na plachetnici v kokpitu a sledujete směr větru na stěžni. Fouká odjinud, než vy pozorujete na palubě. Jak moc se liší směr a rychlost větru na stěžni a na palubě? A jaký je vliv na nastavení plachet?
Konec bouřlivého týdne a speciální kurz na 2025
Pondělní studená fronta ukončila 10 dní trvající jugo. Nevšední situace vyvrcholila dvěma dny, kdy vítr místy atakoval 60 uzlů. Moře před Zadarem připomínalo horskou peřeji. Voda vystoupala až na úroveň polobotek pumpaře obsluhujícího stojany čerpací stanice INA u vjezdu do maríny Tankerkomerce.