Chorvatská nautika v červenci zaznamenala pád
Chorvatská nautická turistika zaznamenala v červenci pád v porovnání s předchozím rokem. Čtyři procenta dolů v počtu přenocování a pět procent v počtu příjezdů.
Celkově je letošní rok za prvních 7 měsíců stále lepší, než byl rok 2022, ale čísla zachraňuje lepší předsezóna. Počet přenocování je stále o 2 % vyšší než loni, počet příjezdů o 1 %. Po finanční stránce ale již může letošek znamenat propad. Je to jednoduchá matematika, jeden prodaný týden v sezóně znamená nejméně 2 týdny v předsezóně.
Paško Klisović, ředitel asociace nautické turistiky při Chorvatské hospodářské komoře říká, že už nějakou dobu je jasné, že červenec bude znamenat propad. S jeho vysvětlením stávající situace a řešením souhlasím jen zčásti. Na vině jsou podle pana Klisoviće především tyto dva faktory:
- Červnové počasí. V červnu obvykle probíhají rezervace na červenec. Nepřízeň počasí způsobila, že lidé nerezervovali… Také některé další země, jako třeba Řecko, se aktivněji
staraly o marketing (navíc tam roste počet lodí) a to se projevilo i v Chorvatsku.
- Nejzávažnějším důvodem je však nereálné zdražování, zejména zboží a služeb v působnosti státu nebo územních samosprávných celků, které způsobilo, že Chorvatsko je pro obvyklé zákazníky stále méně atraktivní a dostupné.
Klisović má na mysli především ceny vstupenek do národních a přírodních parků, které výrazně zdražily. Stejně jako ceny kotvišť a dalších služeb v přístavech. Dodává, že to ukazuje, že finanční situace v zemích, ze kterých dnes turisté pocházejí, nedokáže držet krok s tempem zdražování a že by bylo třeba se porozhlédnout po trzích méně citlivých na zvedání cen, jako jsou USA, Austrálie a Nový Zéland.
Já si dovolím přidat k výše uvedenému svůj názor. Orientace na méně cenově citlivé trhy je jistě dobrý nápad, ale těžko je možné očekávat masivní příliv bohatých australských a novozélandských jachtařů. Přeci jen je to druhá strana světa…
Dále se podívejme na srovnání s minulým rokem. Loni stále ještě dobíhala náprava výpadku způsobeného čínským morem. Proto byly lodě plné k prasknutí. Navíc se od té doby více projevilo zakopnutí evropské ekonomiky, které je hlavně způsobené válkou na Ukrajině.
Dále je tu rostoucí počet lodí. Ohromná chorvatská charterová flotila potřebuje ke svému naplnění ideální ekonomickou a politickou situaci ve světě. Ta tu v současné chvíli není. Dá se očekávat, že na charterovém trhu dojde k menším otřesům, které odnesou firmy s méně stabilní klientelou.
No a v neposlední řadě je tu z mého pohledu neudržitelný pohled chorvatských politiků, podnikatelů a samospráv na jachtaře jako na dojné krávy. Vzpomínám si na nedávné řeči o tom, že každá noc, za kterou jachtař na kotvě nezaplatí, jsou peníze, o které Chorvatsko přišlo. Nyní mluvím jen za sebe, ale nelíbí se mi myšlenka, že jsem trhacím EUROkalendářem, ze kterého si každý, kdo jde kolem, uškubne. V současné době občas takový pocit v Chorvatsku mám. Neříkám, že všude a stále, ale občas a někde ano.
1608
Související články
Ztroskotání trajektu na Premudě
Ztroskotání trajektu na Premudě
V pátek v 1820 ztroskotal trajekt Princ Zadra u ostrova Premuda. Podle svědků najel plnou rychlostí na útes Bračići na dohled od přístavu Krijal. Na palubě bylo 72 pasažérů. Druhý den šel ke dnu. Na potápěčské mapě Jadranu přibyl nový vrak.
Nábožná chasa Čes. Yacht Klubu
Již dlouhá léta pracuje kolektiv autorů Lodních novin na přelomové vědecké práci Vliv katolické věrouky na česká jachting. Se střídavými neúspěchy. Až nyní se podařilo kolegyni I.V. objevit v archívech bývalé Státní bezpečnosti materiál zásadní důležitosti pro naše výzkumy.
Když se nechce domů…
Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?