Umělá inteligence vystopuje obří bludné vlny
Monstrózní vlny, které putují světovými oceány, aby zničehonic udeřily na nic netušící lodě, byly dlouho považovány za vyprávěnky, jimiž námořníci zvyšovali svou cenu v očích suchozemců. Platilo to nejpozději do roku 1995, kdy 26metrová vlna zasáhla norskou ropnou plošinu Draupner a při té příležitosti byla nezvratně zdokumentována a změřena digitálními přístroji. Nyní by díky technologickému pokroku mělo být možné získat o těchto strašácích opět o něco více informací.
Vědci z Kodaňské univerzity spolu s kolegy z kanadské University of Victoria vzali data o příboji posbíraná za několik staletí a svěřili je do péče umělé inteligenci s cílem získat vzorec, který tyto nebezpečné vlny předpoví. Ukáže-li se životaschopný, může nejen zvýšit bezpečnost lodní dopravy, ale také napomoct dalšímu bližšímu poznání tohoto úkazu.
Od zmíněného roku 1995 byly bludné vlny předmětem mnoha studií. Nyní vědci z Institutu Nielse Bohra na Kodaňské univerzitě vyvinuli matematický model, který poskytuje předpovědi místa a času výskytu extrémních vln.
„V podstatě jde o velkou náhodu, pokud se některá z těchto velmi velkých vln objeví. Je to kombinace mnoha faktorů, které dříve nebylo možné shrnout do nějakého jednotného řízení rizik. V této studii jsme zmapovali příčiny vzniku monstrózních vln a spojili je do modelu, který pomocí umělé inteligence vypočítává pravděpodobnost, že k ní skutečně dojde,“ uvedl hlavní autor studie Dion Häfner.
Výsledky výzkumu ukazují, že se monstrózní vlny objevují pravidelně. Při výpočtech vědci zkombinovali dostupné údaje o pohybech moře a tvaru mořského dna. Nejdůležitější jsou však data pocházející z celkem 150 bójí, které nepřetržitě shromažďují údaje o vlnách u pobřeží USA. Z tohoto obrovského souboru dat bylo identifikováno zhruba 100 tisíc vln, které lze definovat jako monstrózní vlny, byť ne všechny měly extrémní sílu. Znamená to, že v daném místě oceánu se denně vyskytuje 0,1 až 1 abnormální vlna.
Vědci také dospěli k závěru, že převládajícím faktorem při vzniku obřích vln je specifická lineární superpozice, k níž dochází, když se dva vlnové systémy protnou a následně se na krátkou dobu vzájemně posílí.
Po světových mořích se v každém okamžiku pohybuje přibližně 50 tisíc nákladních lodí. Tento algoritmus je tak pro rejdaře dobrou zprávou, neboť se budou moci vyhnout oblasti s pravděpodobným výskytem bludných megavln, případně se na ně připravit. Snad ještě lepší zprávou je, že algoritmus a výsledky výzkumu jsou veřejně přístupné, stejně jako údaje o počasí a vlnách, které výzkumníci použili. Podle Häfnera proto mohou zainteresované úřady a meteorologické služby jednoduše začít počítat pravděpodobnost vzniku monstrózních vln.
604
Související články
První vlna
První vlna
Na lodích potkáme i mnoho dětí. Jejich pohled na týden na palubě může být výrazně odlišný od našeho. Jiné věci jsou pro ně důležité, něco jiného je zaujme, docela jiné zážitky uvíznou v hlavě. A mnohdy se ještě naučí i nové výrazy.
Neštěstí v Herceg Novi
Bouřlivé podmínky v minulém týdnu mají na svědomí život 13letého chlapce v Černé Hoře v Hecegu Novim. Na nábřežní promenádě se mu stala osudnou vlna, která ho stáhla do moře.
Vlny mohou zabíjet
29. listopadu zasáhla loď Viking Polaris extrémní vlna rouge wave. Loď se otřásla a několik oken na boku nevydrželo nápor vody. Vyražené sklo jednu turistku zabilo, čtyři další pasažéři byli lehce zraněni.