Umělá inteligence vystopuje obří bludné vlny
Monstrózní vlny, které putují světovými oceány, aby zničehonic udeřily na nic netušící lodě, byly dlouho považovány za vyprávěnky, jimiž námořníci zvyšovali svou cenu v očích suchozemců. Platilo to nejpozději do roku 1995, kdy 26metrová vlna zasáhla norskou ropnou plošinu Draupner a při té příležitosti byla nezvratně zdokumentována a změřena digitálními přístroji. Nyní by díky technologickému pokroku mělo být možné získat o těchto strašácích opět o něco více informací.
Vědci z Kodaňské univerzity spolu s kolegy z kanadské University of Victoria vzali data o příboji posbíraná za několik staletí a svěřili je do péče umělé inteligenci s cílem získat vzorec, který tyto nebezpečné vlny předpoví. Ukáže-li se životaschopný, může nejen zvýšit bezpečnost lodní dopravy, ale také napomoct dalšímu bližšímu poznání tohoto úkazu.
Od zmíněného roku 1995 byly bludné vlny předmětem mnoha studií. Nyní vědci z Institutu Nielse Bohra na Kodaňské univerzitě vyvinuli matematický model, který poskytuje předpovědi místa a času výskytu extrémních vln.
„V podstatě jde o velkou náhodu, pokud se některá z těchto velmi velkých vln objeví. Je to kombinace mnoha faktorů, které dříve nebylo možné shrnout do nějakého jednotného řízení rizik. V této studii jsme zmapovali příčiny vzniku monstrózních vln a spojili je do modelu, který pomocí umělé inteligence vypočítává pravděpodobnost, že k ní skutečně dojde,“ uvedl hlavní autor studie Dion Häfner.
Výsledky výzkumu ukazují, že se monstrózní vlny objevují pravidelně. Při výpočtech vědci zkombinovali dostupné údaje o pohybech moře a tvaru mořského dna. Nejdůležitější jsou však data pocházející z celkem 150 bójí, které nepřetržitě shromažďují údaje o vlnách u pobřeží USA. Z tohoto obrovského souboru dat bylo identifikováno zhruba 100 tisíc vln, které lze definovat jako monstrózní vlny, byť ne všechny měly extrémní sílu. Znamená to, že v daném místě oceánu se denně vyskytuje 0,1 až 1 abnormální vlna.
Vědci také dospěli k závěru, že převládajícím faktorem při vzniku obřích vln je specifická lineární superpozice, k níž dochází, když se dva vlnové systémy protnou a následně se na krátkou dobu vzájemně posílí.
Po světových mořích se v každém okamžiku pohybuje přibližně 50 tisíc nákladních lodí. Tento algoritmus je tak pro rejdaře dobrou zprávou, neboť se budou moci vyhnout oblasti s pravděpodobným výskytem bludných megavln, případně se na ně připravit. Snad ještě lepší zprávou je, že algoritmus a výsledky výzkumu jsou veřejně přístupné, stejně jako údaje o počasí a vlnách, které výzkumníci použili. Podle Häfnera proto mohou zainteresované úřady a meteorologické služby jednoduše začít počítat pravděpodobnost vzniku monstrózních vln.
1364
Související články
Včera vlny na Jadranu až 7 metrů
Včera vlny na Jadranu až 7 metrů
Na severu Jadranu sníh v Pule, bóra pod Velebitem, na jihu 15°C jugo a vlny až 7 metrů.
Nebezpečné vlny a proud
Silný vítr je na moři nepříjemný protivník, sám o sobě ale není nebezpečný. Nebezpečí znamenají vlny, které mohou jachty překlopit. Nejnebezpečnější je situace, kdy silný vítr vane proti směru proudu.
Vlny 16 – 30 metrů
Hurikán Erin mírně zeslábl a míří k severu. Vlny však rostou. V současné chvíli předpovědi avizují 15 metrů. To ale není vše.