Trochu jiné kotviště
Podívejte se na tuto mapu. Asi víte, že zelená ukazuje místa, která jsou za nejnižšího odlivu nad vodou. Tady na mapě Navionics vidíte souostroví Chausey. Leží severně od Bretaně v místech, kde rozdíl mezi vysokou a nízkou vodou může být až 13,5 metru.
Za nejnižšího odlivu je mezi mělčinami jediný průjezd. Při vysoké vodě je skoro vše pod hladinou. Najdete zde mnoho překrásných kotvišť, musíte ale umět spočítat výšku hladiny. Jinak budete muset přečkat odliv na dně.
Dvanáctinové pravidlo
Potřebujete-li spočítat změnu výšky hladiny mezi po sobě jdoucí vysokou a nízkou vodou v místech, kde je křivka přílivu pravidelná, obvykle si vystačíte s jednoduchými výpočty podle dvanáctinového pravidla. Změny výšky hladiny přepočítává v šestihodinovém intervalu pomocí dvanáctin.
Pro přehlednost jsme zvolili rozdíl mezi vysokou a nízkou vodou 12 metrů. V prvním sloupci najdete počet hodin před vysokou vodou (HW). Obdobně se hladina mění i po vysoké vodě. Ve druhém sloupci je počet dvanáctin, o kolik se za danou hodinu hladina změní a nakonec pro přehlednost vše převedené do metrů.
| před HW |
dvanáctiny |
výška hladiny |
| - 6 |
1/12 |
1 m |
| - 5 |
2/12 |
3 m |
| - 4 |
3/12 |
6 m |
| - 3 |
3/12 |
9 m |
| - 2 |
2/12 |
11 m |
| - 1 |
1/12 |
12 m |
9906
Související články
Kolik je příliv na Jadranu
Kolik je příliv na Jadranu
Jaký je na Jadranu rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem? Je to zanedbatelné, nebo by někdy a někde stálo za to se jím zabývat? A nejde jen o nasednutí na mělčinu, problémem může být plavba pod mostem.
Příklad na kapitánské zkoušky B, 2. část
Přinášíme ukázku navigačního příkladu na kapitánské zkoušky kategorie B. Tentokrát jsme pokročili na výpočet výšky hladiny v sekundárním přístavu, tedy v přístavu, kde musíme výšku vody a přesný čas přílivu počítat s pomocí diferencí.
Proč je za odlivu slabší vítr?
Víte, že za odlivu méně fouká? Nebo se to alespoň říká. Proč by měl mít příliv a odliv vliv na vítr? Nebo snad měsíční fáze? Jak to je?