Pro osobu spadlou s paluby je největším nebezpečím podchlazení. Většinou se podceňuje. Málokdo se totiž běžně koupe třeba v desetistupňové vodě, a tak chybí obecné povědomí o tom, jak dlouho se v takové vodě dá vydržet. I v relativně teplé vodě jde o každou minutu. Naopak v arktických vodách či v zimním období, kdy má moře jen pár stupňů, tělo trosečníka neohrožuje ani tolik podchlazení jako šok z ledové vody, který jej může zabít. Část mozku, která má na starosti termoregulaci, pracuje stejně jako termostat u ústředního topení. Její starostí je udržení konstantní teploty uvnitř těla okolo 37 °C. Jen ve vodě o teplotě 32-38 °C je tělo schopné ztrátu tělesného tepla vyrovnávat. Pokud ztráty tepla přesáhnou regulační možnosti těla, dojde k podchlazení. To znamená, že každý, kdo spadne s paluby do vody a rychle se nevrátí zpět, je podchlazením ohrožen. Existují přibližné hodnoty pravděpodobného času přežití za rozdílných teplot vody. V jednotlivých...