V Tribunji bylo s fanfárami dokončeno nové nábřeží. Velká sláva, páska, nůžky, politici. Dokonce ministr. Velká šaškárna. Půvabná atmosféra nábřeží ve starém městečku je navždy pryč. Z pasarely ke stolku v konobě Roko to byl dříve jen krok. Těsnější sepětí mezi palubou a životem na pobřeží být nemohl. Dojem umocňovaly rákosové slunečníky z bažin Vranského jezera nad stolky. Výborné jednoduché jídlo, příjemná paní Barbara, která při komunikaci s cizinci dokázala kombinací několika jazyků plynule vytvářet turistické esperanto. Kafe a cigára, západ slunce zrcadlící se ve věky oleštěných kamenných blocích. To byla Dalmácie, která vydržela takřka beze změn. Přišla touha po inovacích. Politici zaveleli, inženýři narýsovali pravé úhly, vše bylo schváleno. Nové bude lepší. Na nábřeží vtrhly bagry, mixy s betonem. Tribunj má nové nábřeží. Rozšířilo se, aby se po něm dalo lépe chodit. Sepětí lodí s kavárnami se rozvolnilo. Rzivá pacholata a unavené...