Toto vyprávění o převozu lodi z Malorky někam k Benátkám, by se dalo začít okřídleným rčením, že totiž had a čert serou na jednu hromadu. Je pak samozřejmě důležité, se k nim, jaksi, nepřidávat…
Úterní let z Prahy do Palmy proběhl hladce, tříčlenná posádka ve složení David, Střelenka (S. je přezdívka mé přítelkyně) a já se ještě týž den zhostila příprav, kontrol a nákupů.
Ráno plni nadšení startujeme, zapínáme elektroniku a chystáme se odvázat a vyplout. V tu chvíli zazní alarm a na všech budících se místo očekávaných čísel objeví vodorovné čárky. Odplutí zastaveno! Reset? Nic – na displejích stále tytéž vodorovné čárky.
Ponořil jsem se do spleti systému. Když jsem během dopoledne chybu nenašel, Střelenka se vydala hledat profesionální pomoc, zatímco já se dál proplétal kabeláží a mapoval propojení k jednotlivým přístrojům. S. se vrátila s několika důležitými informacemi – nejpodstatnější byla, že na zítřejší čtvrtek...