V řecké Monemvasii jsem byl poprvé někdy v devadesátých letech minulého století. Jižně od náspu, který spojuje ostrov s pevninou, byl přístav. Říkalo se, že rozestavěná marína… Nyní stojím u té samé maríny. Vypadá rozestavěně… Je to skoro 30 let, co jsem byl v Monemvasii. Tenkrát jsem se v rozestavěné maríně vyvázali na bok k molu a říkali jsme si, jaké máme štěstí, že ještě není hotová. Jako že nemusíme platit. To víte, byla to doba, kdy 100 marek bylo pořád ještě 100 marek… V přístavu to i nadále vypadá na to šťastné dny pro ty, kteří mají hlouběji do kapsy. Dnes koukám na ten samý přístav. Něco se asi změnilo, nemám paměť jako slon, ale celkově jsme tam, kde jsme byli tenkrát. Přístav je ve stádiu rozestavěnosti. A maká se na něm. Ponton s pásovým strojem snad ještě z doby páry, se snaží skládat kameny na zjevně podceněný vlnolam. Lodě stojí bokem na vnějších molech (pár lodí), uvnitř vyrostlo jedno molo...