Plavba labyrintem souostroví Alandy na severu Baltu vyžaduje dvě věci. V první řadě je to neustálé studium mapy. V druhé řadě pak sledování bójí kardinálního a laterálního značení. Možná jsem prohodil pořadí… A teď si představte, že padne mlha.
V takové situaci se ocitnul Dan Přívara, který je skipperem na plavbě z Finska do Švédska a zpět.
„Ráno jsme vypnuli z Käringsund směr Mariehamn hlavní město Alandu. Jako obvykle jsme vyplouvali do deště. Asi po hodině plavby vysvitlo sluníčko a nálada na palubě se projasnila. Rychlost se pohybovala okolo 8 uzlů. Ve 12:30 idylka skončila. Přišla mlha! Viditelnost na dvě délky před přídí. Bílá stěna. Samozřejmě v oblasti plné kardinálních znaků a mělčin. Se ztrátou viditelnosti se ztratila i nálada na palubě. Posádka upírala zrak do bílého mléka. Hledala avíza jakéhokoli nebezpečí. K navigaci začal být využíván i sluch (s nepříliš dobrými výsledky). Asi po hodině se mlha částečně rozpustila a my...