Na lodi Cesaria, na které děláme v Praze kurzy přístavních manévrů, jsme měli nehezké praskliny kolem kýlových šroubů. Byly čím dále ošklivější. Bylo třeba konat. K opravám jsme povolali zřejmě největšího příznivce Lodních novin Vojtu Komárka (odhadem 207 cm, když se narovná). Loď šla z vody a začalo se s pracemi, ze kterých jsme měli trochu obavy. Báli jsme se jejich rozsahu. Vojta začal povolováním matek na kýlových šroubech. Matice byly tak srostlé se svými šrouby, že se ani nehnuly. Hnuly se ale šrouby v kýlu. Všechny se podařilo povolit. To výrazně usnadnilo práce na očištění a odbroušení trupu. Ukázalo se, že problém nebyl zdaleka tak vážný, jak se zdálo. Praskliny nezasahovaly do laminátu. Z těžko odhadnutelného důvodu byla na spodku trupu více, či méně vysoká vrstva Sikaflexu a na ní vrchní nátěr topcoat. Praskliny byly pouze v topcoatu. Všechen tento neřád bylo třeba odstranit a následně trup obrousit. Poté příprava skelné...