Znovu se podíváme na častou slabinu nejen českých a slovenských jachtařů. Jde o zajíždění do přístavů, které obvykle není problémů prosté. Někdy dochází ke škodám, jindy k pobavení v kavárnách sedících lelkovačů, či již dříve zakotvených. Velká část jachtařů neměla možnost se na kurzech přístavní manévry naučit. Mnohdy je to tak, že k molu si během kurzu zajeli dvakrát, možná čtyřikrát, když měli štěstí. A tak se učí za pochodu během vlastních plaveb. Metoda pokus-omyl, bez zpětné vazby. Podle mého názoru je jedním z kamenů úrazu právě absence zpětné vazby. Mám-li se zlepšit, musím vědět, kde jsem chyboval. Loď do přístavu vždy nějak dostanu. Otázkou ale je, jestli to bylo podle předem připraveného plánu, nebo dílo vyšších sil. Často jde o zmíněné síly shůry, které nahradily naši nedostatečnost. Mám-li se poučit, musím vědět, co jsem udělal špatně, kde jsem chyboval. Protože však často nevím, co se vlastně dělo, a která síla zapříčinila přiblížení...