Bylo to na jaře v 98. roce. Vraceli jsme se přes Atlantik ze St.Martinu přes Bermudy a Azory do Gibraltaru. Z Gibu do Itálie jsme pokračovali jen dva a měla dorazit nová posádka. Plavba z Azor do Gibu byla výživná a plavba do Itálie… No, řekněme zajímavá. Kdybych měl dnes na Azorech sednout na loď vedenou někým, jako jsem byl já před čtvrt stoletím, hned bych se sháněl po zpáteční letence. Pocit nesmrtelnosti související s věkem, maximální odhodlání, minimální zkušenosti. Prostě jsme byli mladší. Z Azor jsme vyplouvali, protože jsme spěchali... Dnes bychom se na Azorech podívali na mobil, otevřeli Windy a měli bychom jasno, kdy a jak vyrazit. Možná bychom si pomohli i nějakým weather routingem. Počkali bychom na počasí. Tak to tenkrát nebylo. A měli jsme spěch. V Gibu na nás měla čekat nová posádka. Pluli jsme z Horty na Faialu. Do Gibu to bylo 1100 mil. Souostrovím jsme propluli za bezvětří na motor. Za Sao Miguelem začalo...