Proč pokračují útoky na most Ždrelac?
Nudíte se? Kupte si domek u mostu Ždrelac, který spojuje ostrovy Ugljan a Pašman. Určitě se nebudete nudit, bude zábava, vzrušení. Navíc materiál na Youtube/Facebook/Twitter/Instagram a ví bůh jaké další sítě.
Jak je možné, že navzdory samolepkám v kokpitech, stovkám a tisícům školení, po podpisech prohlášení, že ani v případě úmrtí v rodině nepoplují pod most Ždrelac, přesto každý rok několik skipperů pod most zamíří s lodí, jejíž stěžeň je s projetím neslučitelný. Proč, kde se stala chyba.
Lidí jsou různí, to je pravda, ale stejně nevěřím, že by se našli tací, kteří by pod most zamířili navzdory tomu, že vědí, že neprojedou. Potom tedy musí být chyba jinde.
Oni to nevědí…
Zeptali jsme se na názor Vladislava Bezecného z charterové společnosti Bemex Boot ze Sukošanu. Ten nám potvrdil naše podezření: „Někteří skippeři si vyslechnou varování, podívají se na samolepku a podepíší prohlášení, že pod most nesmějí. Když se jich ale na závěr zeptám, kde je most, o kterém jsme právě mluvili, jen pokrčí rameny. Neví.“
Ano, tak to je jedna část příběhu. A pak je ta druhá. Exaktně zjištěné to nemám, ale já jsem přesvědčen, že mnozí skippeři při své plavbě nevědí, kde jsou. Vědí, že ráno byli v Biogradu. Pak zadali do navigační aplikace Veli Iž a jedou. Nevědí kudy, nevědí, kde jsou, jedou. A protože nemají v aplikaci správně nastavené parametry lodě, mohou se ocitnout i pod mostem.
Dělat chyby je lidské
Každý můžeme chybovat a každý také chybujeme. Může se stát, že se podívám do mapy, špatně přečtu číslo a věřím, že má most 19,5, místo 16.5 m (kolik ve skutečnosti má). Je to blbá chyba, ale může se stát. Tuto chybu jsem ochoten přijmout.
Pokud ale připluji do Ždrelacu jen proto, že mě tam žene navigace a nemám ani ánunk o tom, že je to Ždrelac, že jeden ostrov je Ugljan a druhý Pašman, to je podle mě neslučitelné s držbou kapitánského průkazu.
Vždy musím vědět, kde jsem
Za plavby musím vždy vědět, kde jsem. Alespoň přibližně. To je základ. Nemusím to vědět přesně, od toho mám GPS, ale přibližně ano. Každý to musí vědět. To je imperativ!
Proč? Když mám přístroje? Jde o bezpečnost. Jsou to jen přístroje. Mohou selhat. Můžeme mít na lodi špatné baterky, můžeme mít vybitou baterku v telefonu. Máme v lodi vodu, zkratovanou síť. Nebo loď schytá v bouřce zásah bleskem. Nevím, možností je mnoho. A co dál? Máte na palubě rodinu, děti, přátele. Prší, fouká, navigace nefunguje. Co budete dělat? Jste si jistí, že vaše příď směřuje do bezpečí? Že v cestě nejsou nebezpečné mělčiny?
Kdo pluje po moři bez toho, aby vždy věděl, kde přibližně je, riskuje. Riskuje, že se dostane do situace kdy bude nucen jet s nákladem svých nejbližších poslepu.
Představte si, že naložíte rodinu do auta a vyjedete s nimi na okrsku se zavázanýma očima. To byste nikdy neudělali, že? Mnozí skippeři však na moři riskují, že budou v situaci, kdy nebudou mít jinou možnost.
1654
Související články
Když je dnes doba alternativních přístupů...
Když je dnes doba alternativních přístupů...
Pravdou je, že zde na Lodních novinách se poslední dobou razí jen jeden a nebojím se to říct, mainstreamový pohled na vedení lodi na moři. Sám jsem si na sobě v posledních letech všiml relativní kostnatění, používání stále stejných postupů a naučených pouček. Jsou mezi námi ale tací, kteří se nebojí alternativních pohledů na dějiny, na vědu, na svět jako takový. Tak proč nejít touto cestou i v jachtingu?
Kontrolujte si na charterové jachtě hloubkoměr, jinak…
Přebíral jsem charterovou jachtu od pracovníka, kterého znám. Na závěr obligátní kontrolní otázka: „Od jaké hladiny ukazuje hloubkoměr?“ První den jsem se s jeho odpovědí spokojil…
Vrak? Jak ho poznat?
Poznáte na mapě všechny symboly, které značí vrak, nebo vraky? Není jen jeden a to může být pro mnohé matoucí. A zatímco některé vraky pro nás nijak nebezpečné nejsou, jiné mohou způsobit škody nemalé.