Plachty – co o nich nevíte

Yann Elies: Pokud bychom hnali věci do extrémů, potřebovali bychom jen 2 plachty. Hlavní plachtu a J2. To jsou plachty, které musíme mít a používáme je velmi často.

Hlavní plachta

Nedojde-li k nějaké havárii na plachtě, je na stěžni pořád. Vytažena při vyplouvání na start a stažena je znovu až v cíli. Za 80 dnů. V ideálním případě.
Na lodi Yanna Elies Groupe Quéguiner má hlavní plachta 280 m2 a má tři refy. Někteří závodníci mají ještě i čtvrtý ref. 

J2

J je označení pro kosatku, tedy jib. Číselné označení na lodích IMOCA znamená, na kterém stěhu je plachta vytažena (začíná se na přídi, nikoli na čelenu). Číslo 1 je tedy na předním stěhu, který jde z přídě k vrcholu plachty. Číslo 2 je na druhém stěhu v pořadí, blíže ke stěžni.
Nechme mluvit Yanna Elies: „Musíme mít pevný hlavní přední stěh. Ten musí stále zůstávat na místě. Na něm je rolfok pro J2. Je to jediná přední plachta se spírami. Plachta je stále na místě. Je to celkem plochá plachta, s širokým rozsahem použití od 45° do 110/120°. Někdy dokonce i po větru, pokud je vítr velmi silný. J2 má kolem 100 m2. Je to důležitá plachta, o kterou se musíme dobře starat. Někdy místo ní používáme reacher (viz níže devátá plachta).“

Hlavní plachty na zaďák

Spinaker

Největší plachta na palubě. Měří cca 400 m2. Plocha hřiště na basket. Jde o asymetrický spinaker, není tedy na pni, ale na čelenu.
Yann Elies: „ Stále s sebou bereme spinaker. I když se ho snažíme zbavit. Plavba s ním je náročná, speciálně když plujete sólo. Je to jediná plachta, která se neroluje. Možná se dočkáme doby, kdy již nebude spinaker potřebný. Na lodích s foily. Používáme ho na zaďák od 5 do 25 uzlů, když jedeme ve dvou. Pokud pluji sólo, snažím se ho sundat dříve.“

Velký genaker

To je také velká plachta – 300 m2. Je na rolfoku a je používán za podobných podmínek jako spinaker. Tedy mezi 15 a 30 uzly větru a 120° a 160°na vítr. Pod 15 uzlů je spinaker efektivnější. Někdy je ale velký genaker použit místo spinakeru. Pokud je například spinaker roztržený.
Poznámka: Genaker ve francouzském názvosloví je plachta připomínající spíše velkou genu. V českém názvosloví je přitom za genaker považován asymetrický spinaker.

Malý genaker

Malý genaker má kolem 200 m2 a je používán na zaďáky v silnějším větru. Ale plachta má i další funkci, jak uvádí Yann Elies: „ Malý genaker je upevněn na čelenu a na stěžni na výtahu několik metrů pod vrcholem. Nad stěhem pro J2. Je to plachta na silné zaďáky mezi 25 a 35 uzly větru. Má ale ještě jednu funkci. Je možné ho použít jako Code 0 při stoupání ve slabém větru. Dříve jsme vozili Code 0, ale dnes se zmenšil počet plachet a tak máme malý genaker.“

Ploché plachty

J1, Solent

Kosatka J1 je vytažena na první stěh vedoucí z přídě na vrchol stěžně. Je to plochá plachta a bylo by možné si myslet, že je určena jen na plavbu proti větru. Ve skutečnosti, díky její velké ploše – 140 m2 – je mnohem univerzálnější.
Yann Elies: „ J1 je dobrá na stoupačku proti větru ve větru mezi 10 a 15 uzly. V silnějším větru ji ale používáme také na odpadlejší kurzy. Až do 120°nebo dokonce 130°.“

J3, staysail, ORC jib

J3 je vytahována na nejkratší přední stěh, tedy stěh, který je nejblíže stěžni. Jde o nejmenší kosatku o ploše 50 m2.
Yann Elies: „ Původně šlo o plachtu do bouřlivého počasí na stoupačku. Dnes ale jde o univerzální plachtu, která je používána v kombinaci s dalšími plachtami. Vytahujeme J3, když je vítr nad 10 uzlů od 90°do 160°. Může být kombinována s jakoukoli plachtou. Často používáme kombinaci J1 + J3, nebo malý či velký genaker + J3. Stabilizuje loď a usměrňuje proudění do hlavní plachty. Je také velmi užitečná pro zakrytí jiné plachty, kterou se snažíme sbalit. Je to plachta, která nijak neovlivňuje ostatní, proto se ji snažíme nechávat nahoře.“

Dva speciální případy…

Bouřková plachta

Osmá plachta je křiklavě oranžová, malá a nejspíše ji nikdy neuvidíte vytaženou.
Yann Elies: „Je to povinná plachta podle mezinárodních pravidel. Vytahujeme ji jednou za čtyři roky při kontrole před Fastnet Race. A hned ji zase schováme. I v silné bouři na těchto lodích preferujeme plavbu s hluboce zarefovanou hlavní, nebo dokonce bez hlavní a jen s J3. Je to prostě jen plachta, která se projede s námi.“

Devátá plachta: tajná zbraň?

O deváté plachtě se hodně mluvilo. Je to je to magická staysail Michela Desjoyeaux, speciální reacher pro Francoise Gabarta? „Plocha této plachty je kolem 115 m2 a je to naše tajná zbraň,“ směje se Yann Elies.
Devátá plachta je vždy zásadním otazníkem. Co si kdo přibalí s sebou? Raději Code 0 nebo právě zmíněný reacher do silného větru? Znovu Yann Elies: „ Tato plachta může v Jižním oceánu nahrazovat J2. Je ale lépe uzpůsobena plavbě na zaďák. Je velmi odolná a používáme ji v Jižním oceánu v podstatě stále. A navíc má ještě jednu funkci. Díky ní šetříme J2, která se nám pak hodí při plavbě na sever Atlantikem do cíle.“

Jen pro představu…

Výměna plachet na lodi IMOCA není jednoduchá. Není to jako na rodinné jachtě. Každá z předních plachet váží 50 – 70 kg. Někdy dokonce 100 kg se vším všudy. „Je třeba počítat s výtahy, s otěžemi, rolfokem, kladkami, zámkem atd,“ dodává Elies. Plachty, které se nepoužívají, je třeba po každém obratu stěhovat v lodi, aby vyvažovaly tak, jak je třeba. To je velmi fyzicky náročné.
Výměna plachet stojí závodníka mnoho energie. Výměna při Vendée Globe má smysl, pokud plachta zůstane nahoře nejméně 4 – 6 hodin. Pokud jde jen o sbalení a rozbalení plachty, má to význam, pokud vydrží změna 2 hodiny.
Podmínky v Jižním oceánu jsou náročné. Je lepší se vyvarovat manévrů na přídi, jak je to jen možné. Proto se často pluje se třemi, či čtyřmi plachtami srolovanými a vytaženými na stěžni. Aby je tam nebylo nutné instalovat.

Poznámka: V roce 2008 při Vendée Globe si Yann Elies zlomil stehenní kost. Na evakuaci čekal 48 hodin. Stalo se to při práci na přídi v Jižním oceánu.

Článek byl přeložen ze stránek závodu Vendée Globe.