Lavina ze severu zaplavila Chorvatsko…

Jakýkoli přemnožený živočišný druh je nebezpečím pro ekosystém. Podívejte se na severoamerické raky signální v našich potocích, na žlutozubé nutrie, které se už prochází i před bazénem v pražském Podolí, nebo koneckonců na davy králíků v australské divočině. Letos došlo k podobné invazi zvenčí v Chorvatsku.

Dramatické invaze někdy začínají zlehka. V devadesátých letech vzácný návštěvník pobřeží Jadranu se začal množit nenápadně. Tu a tam se objevil, byl plachý, aby zase rychle zmizel na sever, kde pobývá během celého roku nejčastěji. První návštěvy byly ochutnávací. Stejně jako když se vám u snídaně v zátoce objeví nad talířem vosa. Průzkumnice nejprve. Brzy ji ale následuje deset dalších a vám nezbude, než vytáhnout kotvu a zmizet, pokud nechcete, přijít o šunku na namazaném chlebu.

Kolem roku 2010 se již jednalo o organizované přelety k Jadranu. Začalo být jasné, že do chorvatské fauny přibyl nový druh, který se u teplého moře začíná cítit jako doma. Získal sebejistotu, suverenitu. Jednalo se o vysoké desetitisíce až nízké statisíce jedinců. Už bylo možné mluvit o hejnech.

Největší změna ale přišla v posledních letech. Podle sčítání ochranářů 970 000 v roce 2019, loni 672 000 (COVID), ale letos už 1 000 450. To je záplava, která má sílu ataku afrických kobylek. A ani to prý není konec. Na příští rok očekávají chorvatští zoologové další rekordní množení. Domácí ekosystém bude pod tlakem.

Příliv je neúprosný. Polští turisté se v počtu nocování už v Chorvatsku dostali na třetí příčku. Za nejrozšířenější invazivní druhy Němce a Slovince, před dříve tak běžné Rakušany, nebo třeba Italy.

Poznámka redakce

Pokud se vám zdá článek jen velmi málo k tématu (myslím jachtingu), není nutné ho číst.