Jak špinavý je chov mořských ryb
Chov mořských ryb v síťových sádkách dnes potkáme u pobřeží většiny evropských států. Na trzích a na stolech restaurací jsou ryby z chovů v přesile. Jak čistý je takový chov? Jak moc znečišťují rybí sádky moře ve svém okolí?
Znečištění, které mohou způsobit rybí sádky, je v posledních letech patrné například na malém chorvatském ostrově Rava, který leží mezi Dugim otokem a Ižem. Jedny veliké sádky leží jen půl míle od ostrova, druhé jsou o míli dále. Mořská voda u Ravy ztratila svou průzračnost a z času na čas se na hladině objeví mastná pěna. Na mořském dně se vytrácí původní organizmy, ubývá posidone, mořských hub a kolonií gorgonií. Vše nasvědčuje tomu, že problém je vážný. Firma Cromaris, které sádky patří, však jakoukoli odpovědnost odmítá.
Podle profesora Petra Kružiće ohrožuje současné pojetí marikultury jak floru a faunu, tak i turistický ruch, který je na čistém moři postaven. Kružić dodává, že podle studií jedny sádky střední velikosti způsobují znečištění moře odpovídající kanalizaci desetitisícového města. Podle něj jde o špinavou činnost, která si zasluhuje mnohem více pozornosti, než se jí dostává. Množství sádek přitom rychle roste, protože prodej ryb je velmi rentabilní. Přitom celkově Kružić proti chovu ryb nic nemá. Jen je třeba lépe plánovat a místa k chovu ryb vybírat i s ohledem na ekologií a turistický ruch.
Je známo, že 25 – 30 % používaného krmení propadne mezi rybami a skončí na mořském dně. Tam dusí a ničí flóru a faunu. Výsledkem mohou být u dna i zóny bez kyslíku, ve kterých umírá všechen život.
Jen pro představu uvádíme množství ryb v sádkách. Udává se, že množství ryb by nemělo přesahovat 10 – 12 kg/m3 vody. Podíváme-li se na sádky jižně od Ravy, je tam dle Google Earth cca 50 klecí, každá o průměru 25 m. Pokud by jejich hloubka byla 20 m, znamenalo by to, že objem jedné klece je necelých 10 000 m2. V jedné kleci by tak mohlo být cca 100 tun ryb. Celkem tedy v těsné blízkosti ostrova na malém prostoru je cca 5 000 tun ryb. Kolik žrádla a exkrementů musí pojmout moře v okolí denně? Navíc i v těchto chovech se hovoří i o antibiotikách. Mají zabránit rozšíření nemocí mezi rybami, které jsou těsném kontaktu…
Vypadá to, že ani chov ryb ve stávajících podmínkách není k přírodě milosrdný. V volném moři je ryb málo, v sádkách mají kvalitu čuníka z vepřína. Otázka zní, co s tím? Možností jsou menší sádky, pečlivě vybíraná místa s ohledem na přírodu a menší hustota ryb v klecích.
To ale znamená vyšší ceny… A to se nebude líbit.
2008
Související články
Když se nechce domů…
Když se nechce domů…
Listopad v Praze. Ranní mrazíky, mlha, nízká oblačnost, šedivé dny. A tma. Přílišná porce tmy pro život po padesátce. Nebo raději slunce od úsvitu do soumraku, teploty nad 20 a jachting bez konkrétních cílů?
Jiný Jadran
Teploty 22 – 23°C, moře stále koupací, lodí jen jako šafránu a jejich ceny přívětivé. Slunečný týden, dva, tři. Připlutí do přístavu není třeba plánovat. A jiní turisté? Zaslechl jsem, že jednoho opozdilce zahlédli ve Vodici… Ideální čas na plavbu po v létě vyblázněném Jadranu.
Mladý ostrov vylétl z hnízda
Tento mladý ostrov, který je stále ještě ve svém migrujícím stádiu, potkal Radek Ivan nedaleko Igrane, Je to ještě děcko, přesto Otesánek narostl do rozměrů 3 x 3 metry. Podle předběžných šetření se vylíhl v deltě řeky Neretvy a s podzimním jugem zamířil na severozápad.