Belgie postaví v Severním moři energetický ostrov
Belgie plánuje nedaleko svého pobřeží vystavět umělý ostrov, který bude sloužit výhradně energetickým účelům. Bude plnit úlohu regionálního propojení belgických mořských větrných parků s národní sítí, v budoucnu pak má jeho význam vzrůst, neboť bude významným uzlem pro přenos energie v Evropě.
Provozovatel belgické přenosové soustavy Elia představil návrh plánu prvního energetického umělého ostrova o velikosti zhruba 5 hektarů. Budoucí „pevnina“, která se bude jmenovat Ostrov princezny Alžběty, se bude nacházet asi 45 km od pobřeží. K realizaci bude poskytnuta dotace 100 milionů dolarů z balíku belgického plánu obnovy ekonomiky po pandemii covidu-19, což však musí schválit Evropská komise.
Belgie počítá s masivním rozvojem offshore větrné energetiky. Větrné zdroje na moři mají mít v roce 2050 instalovanou kapacitu 300 gigawatt. Plynulý přenos této obří porce energie do národní sítě bude úkolem právě zařízení na ostrově.
Zároveň se ostrov stane ústředním uzlem pro nové interkonektory z Velké Británie a Dánska, které budou sloužit výměně energie mezi zeměmi, a stane se tak základním stavebním kamenem evropské elektrické sítě na moři.
Belgická ministryně energetiky Tinne Van de Straetenová iniciativu považuje za první krok k přeměně Severního moře „v jednu velkou zelenou elektrárnu“. Výstavba ostrova bude zahájena v roce 2024 a dokončena v polovině roku 2026. Poté bude následovat budování energetické infrastruktury.
Ta bude pod přísným dozorem. Napjatá bezpečnostní situace v Evropě a pravděpodobně s ní související nedávné sabotáže na plynovodech Nord Stream vedly belgickou vládu k přijetí zákona, který výrazně posiluje zabezpečení kritické infrastruktury před útoky. Opatření zahrnují využívání bezpilotních letounů a kamer na moři či důkladné sledování cizích plavidel v belgických vodách.
977
Související články
Megalomanský dánský projekt zúžil vodní cestu
Megalomanský dánský projekt zúžil vodní cestu
Dánský projekt výstavby nové čtvrti Lynetteholmen na umělém poloostrově již výrazně ovlivňuje dění v okolí. Ačkoli byl parlamentem schválen teprve v létě 2021, práce se rozběhly už v lednu 2022. Výstavba hrází je tak v plném proudu, což již má značný dopad na lodní dopravu.
Základy turbíny, jaké svět neviděl
Největší skotská mořská větrná farma Seagreen si připsala další rekordní zápis. Žádná mořská turbína dosud „nezapustila kořeny“ v hloubce přesahující 58 metrů. Nová meta skotského windparku je 58,6 metru.
Boj se suchem v Kalifornii - solární poklop na kanály
Nejbohatší americký stát Kalifornie se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody. Ani letošní zima neobvykle bohatá na srážky na tom příliš nezměnila. Řešení hledají politici na místní i národní úrovni, včetně prezidenta Bidena, jehož administrativa navrhuje další snížení spotřeby vody ve státě. Fantazii se meze nekladou a tak se v oblasti hospodaření vodou objevují i velmi neotřelé nápady.