showTop
× Search
Mám si při vytahování kotvy pomáhat motorem, nebo ne? Jednoduchá otázka, na kterou je složitější odpověď. „Řecké stání“ Pojďme se podívat do Řecka. Klasické stání zde je příď na kotvě, záď vyvázaná na molu. Co budu dělat, když budu odplouvat a tahat kotvu? Nejsou-li podmínky extrémní, tedy silný vítr, není třeba motorem vrátku pomáhat. Když stojíme u mola, je řetěz napnutý, a tedy zvednutý ze dna. Odvážeme-li záďová lana, jachta se ihned dá do pohybu. Pluje vpřed rychlostí, které vrátek obvykle nestačí. To znamená, že brzy kotevní řetěz přejedeme. Pokud bychom měli zařazený přední chod, ještě se to umocní. Proto obvykle potřebujeme loď naopak brzdit. Jsme-li již mimo okolní lodě, můžeme zařadit minimální zpátečku a brzdit. Nepřetahujeme se motorem s vrátkem, ale zároveň nenecháme jachtu být rychlejší než vrátek. Vane-li silný vítr proti, zřejmě obstará brzdění za nás. Pokud by šlo o přetahování se s vrátkem, pomůžeme mu opatrným předním...

Poslední videa

Závodní jachting

Testy

Čím je jiný Sirius 35 DS

Redaktoři Yachting Mothly zhodnotili, že jde o nejlepší jachtu, jakou kdy testovali. V prosinci se na ní na Baltu projel Dan Přívara. Čím je tato jachta tak jiná, že je nejlepší?

Proč nerefovat proti větru

Proč nerefovat proti větru
Daniel Vodička
/ Kategorie: Technika plavby

Proč nerefovat proti větru

Na našich plavbách se často dozvídám, že mnozí jachtaři se na kurzech naučili refovat klasickou hlavní plachtu na motor proti větru. To není dobrý postup a hned vám řekneme proč. Důvodů je několik.

  1. K tomu, abychom mohli hlavní plachtu refovat při plavbě proti větru, je třeba plout na motor a mít zarolovanou genu. Motor je nutné nastartovat proto, že plachetnice nám proti větru nepojede. Protože v tu chvíli začne gena mlátit o stěžeň, je třeba ji zarolovat, jinak ji ničíme, a navíc nafackuje refovacímu maníkovi u stěžně.
  2. Plujeme-li proti větru, působí na nás nejsilnější zdánlivý vítr. Je třeba sečíst rychlost větru a rychlost lodě, která proti němu pluje.
  3. Při plavbě proti větru sebou ráhno mlátí nad nástavbou z boku na bok a hrozí nebezpečí, že může refovače shodit přes palubu.
  4. Se sbalenou genou a vyvlátou hlavní plachtou je jachta nestabilní.

Jak tedy plout při refování?

Plujeme na plachty a chceme zarefovat. Ideální je držet kurz na stoupačku, nejlépe nikoli ostrou. Při ostré stoupačce je větší riziko, že kormidelník přeostří, jachta ztratí rychlost a vzápětí odpadne. Pokud byl v té chvíli někdo u ráhna, tak nyní na něm visí a jen doufá, že vše nakonec dobře skončí.

Plujeme tedy 50 – 60°na vítr. Povolíme ráhno tak, až plachta začne flatrovat a ztratí vítr. Jachtu nadále žene vpřed gena, motor není třeba. Ráhno se bude sice klepat, ale nikoli nad nástavbou, ale vedle ní. V té chvíli je možné začít refování. Budeme-li potřebovat se dostat k outhaulu na konci ráhna, přiostříme a dotáhneme otěž, aby sebou ráhno nemlátilo, ale plachta byla nad palubou stále bez větru. Pak na konec ráhna relativně bezpečně dosáhneme.

To samozřejmě neplatí u větších moderních turistických jachet, na kterých je ráhno instalováno příliš vysoko. Tam na něj nedosáhneme ani nad kokpitem.

Stejně je však možné refovat i na boční vítr. Jen je třeba povolit otěž tak, aby plachta byla vyvlátá. 

 

6363

Vyhledat

Nejbližší události

«květen 2026»
poútstčtsone
27282930123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
1234567
Na horu