Soumrak zinkových anod
Ochrana životního prostředí získává stále více na váze i v rekreačním jachtingu. V tažení za minimalizaci negativních dopadů plavby na ekosystémy se hledají materiály, technologie či řešení, které by mohly nahradit ty stávající. Týká se to i ochrany před galvanickou korozí, kterou dosud v jachtingu obstarávaly zinkové anody.
Rostoucí povědomí o znečištění moří a přístavů vede výrobce lodí i provozovatele charterových flotil k větší starosti o udržitelnost celého odvětví. Pozornosti tak neunikly ani zinkové anody, které se umísťují tam, kde hrozí galvanická koroze, tedy v místě kontaktu dvou elektrochemicky odlišných materiálů. U lodí se tak typicky objevují na hřídelích pohonného ústrojí, propelerech apod.
Zinek je v hledáčku již delší dobu. Již v roce 2020 vypočítal Institut mořských věd v britském Portsmouthu, že do pobřežních a vnitrozemských vod Velké Británie se v průměru z rekreačních plavidel uvolní přibližně 900 tun zinku ročně. Nyní organizace Clean Harbours Partnership (CHP) vyzývá jachtaře a výrobce, aby zinkové anody nahradili hliníkovými.
Využití hliníkových anod má svou tradici, spíše se však používají u velkých instalací, jako je přístavní infrastruktura, kde se “ztrácela” jeho vyšší pořizovací cena, která je vyvážena lepší účinností. Jelikož se však cena ušlechtilého zinku v posledních deseti letech zdvojnásobila, argument o jeho cenové výhodnosti proti hliníku padl.
"Problémem je, že kovy se nerozkládají. Hromadí se v oceánu a v sedimentech na mořském dně, kde je přijímají organismy na všech úrovních potravního řetězce," říká James Collings Wells z CHP. Zinkové anody navíc na rozídl od hliníku obsahují kadmium, které je pro mořské živočichy škodlivé.
"Hliníkové anody sice používají někteří z velkých britských výrobců lodí, ale zřejmě ne v dostatečné míře. Vyzýváme výrobce lodí a jachtaře ve Velké Británii, aby přešli na používání hliníkových anod," konstatuje Collings Wells.
Hliník je nejen šetrnější k životnímu prostředí, oproti zinku má i další výhody. Poskytuje účinnější ochranu materiálů ve slané i v brakické vodě a jeho vyšší elektrochemická kapacita znamená, že stejně velká anoda vydrží déle.
1146
Související články
Alarmující zahřívání hlubokých vod Jadranu
Alarmující zahřívání hlubokých vod Jadranu
Hluboké vody Jadranu na jihu mezi Černou Horou a Itálií se zahřívají. Více než se čekalo. Mohlo by se říci, že se rozbila klimatizace, která Jadran ochlazovala.
Elektrolýza a galvanická koroze
Tyto tiché a nenápadné jevy, které jsou ve slané vodě vždy přítomné, mají velmi negativní vliv na zanořené části plachetnice vyrobené z kovu, zvláště pokud je nijak nechráníme. Přítomny jsou samozřejmě i ve sladké vodě, jen nejsou tak agresivní. Pod vodou nám probíhají dva velmi podobné degradační procesy, ten první se nazývá elektrolýza a ten druhý galvanická koroze.
Hliník, nebo ocel? Test dvou kotev Ankerplex napoví
Španělská společnost Ankerplex má ve svém výrobním programu skládací demontovatelné kotvy z různých materiálů a v celé řadě velikostí. Patří do něj i 14kilogramová ocelová kotva, kterou se rozhodli vyzkoušet redaktoři německého Yachtu a porovnat ji s její aluminiovou obdobou. Jak test dopadl?