showTop
× Search
Jarní slunce přináší optimistickou mysl a chuť někam vyrazit. Navíc Chorvaté píšou, že je nadprosječno toplo, u moře až ke 20°. Jak je to s teplotou moře? Na Jadranu je to výrazně lepší než u nás na přehradách, ale zatím není možné čekat zázraky. Je třeba si uvědomit, že v únoru bývají teploty moře nejnižší. To ale neznamená, že by do vody vlezli jen ti nejdrsnější z nás. Na některých místech teplota moře atakuje 15°C. To má na Zbraslavi Vltava jen v parném létě. Moře je nejstudenější v Crikvenici a na Istrii. Tedy pod Velebitem a na severu tam, kde je moře mělké (proto výrazněji chladne). Crikvenica 12°C, Rovinj 12,2°C. Střední hodnoty se pohybují mezi 13 a 14°C. Split a Zadar 13,5°C, Božava na Dugom otoku 13,8°C. Pak jsou tu místa, kde se teplota blíží 15°C. Hvar 14,2°C, Dubrovnik 14,6°C, Komiža 14,7°C. Nejteplejší je, jako vždy na jaře, Malo jezero na Mljetu, které má 14,8°C a do odpoledne určitě...

Poslední videa

Závodní jachting

Testy

Čím je jiný Sirius 35 DS

Redaktoři Yachting Mothly zhodnotili, že jde o nejlepší jachtu, jakou kdy testovali. V prosinci se na ní na Baltu projel Dan Přívara. Čím je tato jachta tak jiná, že je nejlepší?

Je třeba v zimě dříve refovat?

Je třeba v zimě dříve refovat?
Daniel Vodička
/ Kategorie: Technika plavby, Počasí

Je třeba v zimě dříve refovat?

V zimě je jachting náročnější. Studený vzduch má větší sílu, jachta se více naklání, je třeba dříve refovat. Proč tomu tak je?

Důvodem je vzduch, respektive jeho teplota. Teplý vzduch je lehčí než vzduch studený. Bratři Montgolfiérové toho využili již v roce 1783. Na první pohled to není mnoho. Při 0°C je hustota vzduchu 1,293 kg/m3, při 25°C  pak 1,185 kg/ m3. Nezdá se to jako velký rozdíl, vždyť je to jen 108 g. Na druhou stranu je to skoro 10 %, při teplotě na nule je vzduch téměř o desetinu těžší. To se samozřejmě projeví i v tlaku, který působí na plachty. Stejně silný vítr v zimě naklání jachtu více, na plachty působí větší síla a je třeba dříve refovat.

Pak je tu ještě jeden důvod. V zimě je atmosféra často méně stabilní, to znamená vítr je více poryvový. K větší hmotnosti vzduchu se přidává silnější vítr v poryvech. Protože síla působící na plachty roste se čtvercem rychlosti větru, jde o výrazné rozdíly.

Řekněme, že máme stabilní vítr o rychlosti 10 m/s při teplotě vzduchu 25°C a poryv 15 m/s při teplotě 0°C. Jaký bude rozdíl v síle působící na plachty?

Vyjdeme z jednoduchého vzorečku

F=0,5​ ρ V2 A C

F je výsledná síla [N] působící na plachtu

ρ je hustota vzduchu

V je rychlost zdánlivého větru v m/s

A je plocha plachet

C je bezrozměrný koeficient (zahrnuje aerodynamiku, trim, úhel náběhu; u plachet se typicky pohybuje řádově 0,8–1,5)

Protože plocha plachet A a koeficient C budou stejné v obou případech, nebudeme je počítat.

Zbude nám tedy pro porovnání výpočet F=0,5​ ρ V2

Ve větru 10 m/s při teplotě 25 °C je výsledek 59 N.

Při poryvu 15 m/s při teplotě 0 °C je výsledek 145 N.

V zimě je dobré dříve refovat jak kvůli o téměř 10 % hustšímu vzduchu, tak i proto, že atmosféra bývá méně stabilní a vítr je více poryvový.

597

Vyhledat

Nejbližší události

«březen 2026»
poútstčtsone
2324252627281
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
303112345
Na horu