Jak jednoduše pochopit meteo (2. díl)
Na závěr prvního dílu našeho meteorologického seriálu jsme si slíbili, že se podíváme blíže na synoptickou mapu a řekneme si, co z ní vyčteme.
Synoptická mapa zobrazuje rozvržení tlaku vzduchu a rozvržení meteorologických jevů.
Bude foukat hodně, nebo málo?
Co na jednoduché mapě vidíme? Vidíme tam čáry, které spojují místa se stejným tlakem vzduchu. Jmenují se izobary. Pro zjednodušení si je představte jako vrstevnice. Tam, kde jsou vrstevnice blízko u sebe, bude prudký kopec. Kde jsou od sebe daleko, nebo nejsou žádné, můžeme čekat jen mírný svah. Nebo dokonce rovinu. S větrem a synoptickou mapou je to stejné. Kde jsou izobary blízko sebe, bude foukat silný vítr. Kde jsou od sebe daleko, bude vítr slabý, nebo nebude foukat vůbec.
Nyní již z prvního dílu víte, jakým směrem v tlakových útvarech fouká. K tomu jste se nyní dozvěděli, kde fouká méně a kde více. To už znamená, že dovedete celkem dobře přečíst synoptickou mapu. Už víte, co se děje, kde bude jak foukat a jestli se na vítr máte těšit, nebo si raději říci, že už toho bylo dost.
Jen pro vysvětlení
Grafika Lodní noviny
Nezáleží na to, jestli určité místo vztahujeme k výši či níži.
Často začátečníci koukají na synoptickou mapu a přemýšlí, jestli bod A patří do výše, či do níže. Proč? No přeci proto, aby zjistili, jakým směrem se bude vítr točit. Jestli bude foukat sever, nebo jih. Přitom je to zbytečné. Podívejte se na to jinak.
Tlakové útvary jsou jako ozubená kola stroje, která do sebe zapadají. Tlaková výše (anticyklóna – A) zapadá do níže (cyklóna – C). V bodě, kde se dvě protiběžná kola střetávají, se obě točí stejným směrem. Podívejte se na obrázek. Proto je vlastně jedno, jestli rotaci v místě A vztáhneme k níži, nebo k výši.
Fronty
Dále na synoptické mapě vidíme atmosférické fronty. Jsou to místa, kde se střetávají dvě různé vzduchové masy. Přeloženo do srozumitelného jazyka, jsou to dva vzduchy, které mají rozdílné vlastnosti. Mají rozdílnou teplotu. Podle toho fronty dělíme na teplé a studené.
Teplá fronta je tam, kde je studený vzduch vytlačován teplým. Na studené frontě je teplý vzduch vytlačován studeným. Když se něco takového děje, dvě party se přou o místo, je takové dění bouřlivé. Méně bouřlivé je dění na teplé frontě, kde parta teplého vzduchu zalehne partu vzduchu studeného a tím jí vytlačí. Bez spektakulárních dějů.
Jiné kafe je, když se parta studeného vzduchu dere pod partu vzduchu teplého. V takovém případě těžkotonážní bijci vzduchu studeného vyhazují do vzduchu lehké vzduchy teplé, až létají pěkně vysoko. To je na pohled pěkná bouře. A také že ano. Na studené frontě jsou bouřky všedním jevem. Proto je třeba si dát na studenou frontu pozor.
Na mapě vidíte ještě jednu frontu a to fialovou (případně střídající se červenou a modrou). Je to fronta okluzní. Je to takový mix teplé a studené fronty, který vznikne ve chvíli, kdy rychleji se pohybující studená fronta dožene teplou.
Na synoptické mapě leží studené fronty obvykle tam, kde se prudce lámou izobary. Je tam taková brázda. Údolí vybíhající z tlakové níže. Jmenuje se to brázda nízkého tlaku vzduchu. Fronta leží v brázdě nízkého tlaku vzduchu. Ale pozor, ne každá brázda je zároveň frontou.
Na závěr ještě dotaz. Co dělá vítr tam, kde izobary prudce mění směr? Ano, správně, také směr větru se mění. A to je jeden ze základních znaků studené fronty. Ale k tomu se dostaneme příště.
11175
Související články
Proč je ve výši jasno a v níži zataženo?
Proč je ve výši jasno a v níži zataženo?
Proč jsou v tlakové níži těžká mačna a déšť, zatímco ve výši panuje pěkné slunné počasí?
Vítr dovnitř, nebo ven?
Krásný den s oblohou plnou kumulů. Bude foukat dovnitř do oblaku, nebo ven z oblaku? Je to celkem rozdíl a předpověď počasí vám ho neřekne. A jak se vítr změní, když oblak zmohutní a začne z něj pršet?
Lokální větry ve Středomoří
Ve Středomoří nefouká severozápadní vítr, ale mistral. Nefouká jihovýchod, ale scirocco. Není to východní vítr, ale levante. A tak bychom mohli pokračovat dále. Znalost lokální terminologie je ve Středomoří nezbytná...